Prezidentské milosti by měly být naprosto výjimečné a měly by být pouze poslední pojistkou v případě prokazatelného selhání systému spravedlnosti. Druhou oblastí možného udělení milostí by bylo milosrdenství v případech, kdy se u odsouzeného nejednalo o těžký zločin, kdy byla odpykána většina trestu, kdy nehrozí recidiva a kdy, a to hlavně, nepřítomností odsouzeného těžce trpí rodina, hlavně pak nezaopatřené děti či nemohoucí rodiče. Znovu ale opakuji, byly by to pouze velmi výjimečné případy.

Okamžitá a úplná ochrana hranic Schengenu, včetně využití NATO. Pokud toho nebude docíleno, pak vytvořit blok zemí, rozhodnutých chránit své občany, území, zájmy, kulturu a tradice (V4, Rakousko, Slovinsko, Chorvatsko, Pobaltí). Stejně jako u fašismu, zákaz veřejné propagace islámu a jeho symbolů. Každé porušení či radikalizaci trestat deportací celé rodiny zpět do země původu. Okamžitá investice do osvěty (kontrola porodnosti), vzdělávání, pracovní morálky, a to přímo v místech původu problémů.

HLEDAT a VYJEDNÁVAT opravdová řešení, a to dle svých nejlepších schopností a nejlepšího vědomí a svědomí. A v souladu se zákony této země. Toto ale není krize vládní. Toto je osobní selhání nejvyšších představitelů politické moci. Kariérní politici, kteří mají celý život jiné ambice než řešit OPRAVDOVÉ zájmy a potřeby této země. Mají mnoho osobních zájmů a střetů. A navíc tu stále máme nešťastný poměrný volební systém, který vede k politické roztříštěnosti a slabosti jakékoliv koaliční vlády!