Pro starostu pražské městské části Březiněves je to velký předvolební tahák. Jiří Haramul, který teď kandiduje za hnutí ANO do Senátu, chce ve své čtvrti otevřít centrum sociálních služeb pro seniory. A za 40 milionů korun na to z veřejných peněz letos v únoru koupil budovu s pozemkem.
Pro třiadvacetiletého Miroslava Kuliga z Frýdecko-Místecka, který mu dům prodal, to byl obchod snů. Areál totiž o rok dříve pořídil za pouhých 15,5 milionu. Díky kandidátovi Babišova hnutí do Senátu tak za pár měsíců zbohatl téměř o 25 milionů.
Kulig, příbuzný podnikatele v hazardu z Ostravska, se přitom sám k nákupu nemovitosti nedostal nijak podpultově. Nakupoval od insolvenčního správce, který rozprodával majetek po zkrachovalé firmě. Ze zákona ho tak musel nabídnout veřejně. Nabídku inzerovala realitní kancelář a prodejní cena se odvíjela od znaleckého posudku, který ji odhadl na 14,4 milionu.
A materiály z insolvenčního rejstříku dokazují, že o tom, že bude nemovitost k mání, starosta Haramul věděl také. Přesto ji nejprve nekoupil. Koupil ji až o rok později – od Kuliga.
„Prodal bych to klidně dráž“
„S panem insolvenčním správcem jsem skutečně ze začátku komunikoval. Pak se ale odmlčel a o prodeji už jsme se nedozvěděli nic. Komunikace z jeho strany ustala,“ vysvětloval MF DNES Haramul. „Že se pak nemovitost panu Kuligovi původně prodala za 15 milionů, je pro mě nyní naprostá novinka. Nevím, proč to insolvenční správce udělal tak, jak to udělal,“ dodal.
Josef Cupka, známý z minulosti například také jako insolvenční správce Sazky, ovšem kritiku kategoricky odmítá. „Jestli pan starosta chce někomu namluvit, že jsem úmyslně prodal nemovitost za nižší cenu, než jsem mohl dostat, tak by se měl léčit. Z prodejní ceny se určuje výše mé provize. Nic jsem netajil. Vše je veřejně dostupné i v insolvenčním rejstříku. Pan Haramul měl kdykoliv možnost ozvat se také soudu, že má o koupi zájem. Já sám bych klidně na poslední chvíli prodej zrušil, pokud bych věděl, že městská část je ochotná za nemovitost dát o tolik více,“ konstatoval Cupka.
Cupka navíc argumentuje, že cenu těžko mohl podhodnotit, protože dům byl zastavený u Raiffeisenbank. Ta podle zákona musela jeho prodej posvětit. A prodej skutečně odsouhlasila. Navzdory tomu, že po zkrachovalé firmě vymáhá mnohem více – celkem asi 80 milionů korun. Posudek znaleckého ústavu Equity Solutions Appraisals konstatoval, že má dům hodnotu asi 14,4 milionu. Prodal se nakonec ještě o necelý milion dráž.
Jak Raiffeisenbank vnímá, že následně kupec téměř obratem prodal dům za 40 milionů, nyní banka komentovat nechce s odkazem na bankovní tajemství.
Posudek z vesnice
I starosta se ovšem hájí, že si na kupní cenu nemovitosti od Kuliga nechal vypracovat znalecký posudek. A znalec Petr Brezar z Plavů v Libereckém kraji skutečně dal svoje razítko pod odhad, který říká, že dům má 40milionovou hodnotu.
„Myslím, že můj odhad byl ještě střízlivý. Ta nemovitost je v dobrém stavu v solidní lokalitě,“ uvedl Brezar s tím, že nechápe, jak někdo mohl udělat posudek na 14 milionů, pokud se mezitím stav budov rapidně neproměnil.
V jeho posudku, který má MF DNES k dispozici, se ovšem píše ještě další věc – že se stav budovy nezměnil od roku 2013, kdy byla někdejší usedlost zrekonstruována. Je tak jasné, že on i jeho kolegové ze znaleckého ústavu, kteří odhad vypracovali o rok a něco dříve pro účely insolvenčního řízení, posuzovali nemovitost ve velmi podobném stavu. Navzdory tomu se cena liší dvojapůlnásobně.
Jak tak výrazného zhodnocení bez výraznějších stavebních úprav dosáhl, neobjasnil ani sám chvilkový majitel nemovitosti Kulig. „Jsem teď na dálnici. Pošlete mi dotazy do SMS a já do večera odpovím,“ reagoval v pátek. Odpověď nikdy nedorazila a od té doby nezvedá Kulig telefon.
Dle registru smluv si městská část od něj nejprve budovu na čtyři měsíce pronajala. Za 25 tisíc měsíčně.
Milionová dotace přes spolustraníka z ANO
Haramul se o tom, že dům už nevlastní zanikající firma, ale Kulig, podle svých slov dozvěděl, až když se muž objednal na radnici s plánem zřídit v areálu sklad, který budou zásobovat kamiony.
„Nakonec jsme se dohodli, že městská část nemovitost odkoupí. Prošlo to i všemi orgány magistrátu – majetkovou komisí, radou i zastupitelstvem. Jsem profesí auditor. Z mého pohledu jsme hospodařili s péčí řádného hospodáře. Neschválil jsem to jen já nebo městská část,“ trvá na svém Haramul.
Březiněves s ani ne dvěma tisíci obyvateli by přitom skutečně sama na transakci těžko měla. To pomohl vyřešit pražský radní a Haramulův stranický kolega Karel Grabein Procházka. Ten měl na starosti rozdělení magistrátního balíku 132 milionů korun pro všechny městské části na nákup pozemků.
A Haramulovi na jeho popud rada a zastupitelstvo vedené primátorkou Adrianou Krnáčovou (ANO) nakonec poslaly více než třetinu z těchto peněz. Redakce se s Procházkou v úterý snažila spojit, měl však vypnutý telefon.
Obecní matador
Zatímco u senátních voleb není jasné, zda Haramul jako kandidát v Praze 8 zvítězí, radnici v Březiněvsi bude spravovat dále. Nikdo jiný totiž v městské části proti němu kandidátku nepostavil, takže je jisté, že ani po šestnácti letech z radnice neodejde.
Zato na kandidátce na magistrát, kde jako zastupitel předloni získal post předsedy nově zřízeného výboru pro životní prostředí, za což mu náleží měsíční odměna 89 200 korun, se už letos neobjevuje.
