Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Historie anket

Každý měsíc dostanou vybraní uchazeči jednu, pro všechny stejnou otázku. Vy máte možnost hodnotit jejich odpovědi, aniž byste věděli, kdo z uchazečů je autorem dané odpovědi. Zde budeme průběžně doplňovat přehled předešlých anketních kol včetně jejich výsledků a přiřazení jmen odpovídajících k odpovědím.

Srpen / č. 4

Dokážete si představit, že byste jako prezident nejmenoval vítěze voleb premiérem? Co by vás k tomu vedlo?

1. místo

Marek Hilšer

Ústavní zvyklost sice velí jmenovat premiérem lídra vítězné strany, ale text Ústavy tuto povinnost prezidentovi přímo neukládá. Dává mu prostor pro řešení výjimečných situací. V případě, kdy je lídrem vítězné strany osoba, u níž existuje velmi vážné podezření z podvodu, neměl by takovou osobu premiérem jmenovat. A to do doby než rozhodne soud. Prezident nesmí vystavit společnost riziku, že by naší zemi vládl podvodník. Řešením může být například jmenování jiného představitele vítězné strany.

Míra souhlasu čtenářů s odpovědí

55.53 %
Ano 73.65 %Ne 18.12 %

2. místo

Michal Horáček

Na rovinu? Zjevně máte na mysli pana Babiše. Předně: vítězem voleb může být pouze strana či hnutí, nikoli jednotlivec. Pokud by ANO jako případný vítěz voleb vyslalo jiného zástupce, jmenoval bych ho bez váhání. Pokud by ANO trvalo na panu Babišovi, a on by byl v té době trestně stíhán, váhal bych velmi. Měl bych totiž velký problém se jmenováním premiéra, jehož reputace by ohrožovala pověst České republiky. Zájmy státu musí být nadřazeny mocenským ambicím jednotlivce.

Míra souhlasu čtenářů s odpovědí

47.21 %
Ano 67.55 %Ne 20.34 %

3. místo

Igor Sládek

Pokud by osoba navržená vítěznou stranou či hnutím na premiéra byla podezřelá ze závažného trestního činu a vyhýbala se vyšetřování na základě politické imunity, pak bych od tohoto vítězného subjektu vyžadoval změnu kandidáta na funkci premiéra.

Míra souhlasu čtenářů s odpovědí

46.66 %
Ano 67.97 %Ne 21.31 %

Ano, dovedu si to představit docela snadno. Prvořadým zájmem prezidenta musí být občané a jejich budoucnost. Nemá význam jmenovat někoho, kdo nezíská podporu parlamentu a zároveň jedním dechem dodávám ani takového, kterého v době nástupu provází podezření z prohřešku proti zákonům. To bychom se lehce mohli ocitnout v orwellovském světě, kde jsou si všichni rovni, ale někteří rovnější. Premiér, stejně jako prezident, by měli být respektovaní jejich voliči, ale rovněž těmi, kteří je nevolili.

Míra souhlasu čtenářů s odpovědí

30.96 %
Ano 59.70 %Ne 28.74 %

5. místo

Otto Chaloupka

Samozřejmě. Žádný zákon neukládá prezidentovi jmenovat premiérem lídra vítězné strany. V případě, že by nejvíce hlasů získala strana, jejímž předsedou je například člověk s komunistickou minulostí nebo osoba, která nedokáže dostatečně vysvětlit nabytí majetku, nepověřil bych takovou osobu vedením vlády. Nebylo by to poprvé, kdy by premiérem nebyl jmenován předseda strany s největším počtem hlasů. Prezident má jednat zodpovědně a vždy v zájmu země a občanů a někdy musí obejít zaběhlé zvyklosti.

Míra souhlasu čtenářů s odpovědí

29.54 %
Ano 59.77 %Ne 30.23 %

6. místo

Karel Štogl

Premiérem bych jmenoval lídra vítězné strany v případě, že by dokázal sestavit vládu schopnou získat důvěru ve Sněmovně. Andrej Babiš nejspíše dopadne jako Jiří Paroubek v roce 2010, který vyhrál volby, ale kromě komunistů s ním nikdo nebyl ochoten vládnout. V případě výrazného vítězství ANO bych dal šanci sestavit vládu jinému politikovi z této strany. Kdyby vyhrála KSČM, kterou zejména kvůli jejímu programu vystoupení z NATO a Evropské unie odmítám, tak bych se snažil složit vládu bez KSČM.

Míra souhlasu čtenářů s odpovědí

10.60 %
Ano 48.93 %Ne 38.33 %

7. místo

Jiří Drahoš

Premiérem by neměl být jmenován trestně stíhaný člověk. Je to špatné pro naši beztak nevalnou politickou morálku, o naší pověsti v zahraničí ani nemluvě. Navíc takový člověk nemůže v žádném případě pracovat naplno, musí nemalou energii věnovat své obhajobě. Kdyby jej přesto vítězná strana navrhla, snažil bych se jí to vymluvit a věřil ve zdravý rozum zúčastněných. Pokud by se nenašlo jakékoliv jiné věrohodné řešení, ústava nedává prezidentovi mnoho jiných možností než jmenovat navrženou osobu.

Míra souhlasu čtenářů s odpovědí

9.50 %
Ano 48.06 %Ne 38.56 %

8. místo

Petr Hannig

Ctil bych rozhodnutí voličů a jmenoval bych premiérem toho, který by byl nominován na post premiéra stranou nebo hnutím, které ve volbách zvítězilo. Ctil bych vůli občanů této země vyjádřenou volbami bez jakéhokoliv ideologického omezení či zahraničního nátlaku, včetně nátlaku přicházejícího z vedení EU. To by byl krok A. Krok B by byl následující: Pokud by mnou designovaný premiér nebyl schopen vytvořit většinovou koalici, snažil bych se jednat s ostatními stranami o funkční vládě.

Míra souhlasu čtenářů s odpovědí

-5.66 %
Ano 41.60 %Ne 47.26 %
Červenec / č. 3

Jaký postoj zaujímáte k institutu prezidentských milostí? Jak často byste ho využíval a v jakých případech?

Zobrazit odpovědi

1. místo

Marek Hilšer

Mělo by platit, co je psáno, to je dáno. Avšak konflikt mezi realitou života a právem může být někdy až nemilosrdně krutý. Institut milosti v rukou moudrého prezidenta reprezentuje princip lidskosti vyvažující nekompromisnost a nedokonalost práva. Neosobní, hromadné amnestie, nebo dokonce zneužívání milosti vážně podkopávají důvěru občanů ve spravedlnost. Prezident má být lidský v případech, které si to žádají, ale v zájmu posilování důvěry ve spravedlnost musí svá rozhodnutí veřejně odůvodnit.

Míra souhlasu čtenářů s odpovědí

62.95 %
Ano 75.93 %Ne 12.98 %

2. místo

Michal Horáček

Život přináší situace, kdy je soudce nucen rozhodnout podle platného zákona, i když ví, že zákon je v tomto jednom konkrétním případě příliš tvrdý. Tehdy je použití milosti oprávněné. Nepřípustná však pro mě je jedna ze tří forem milostí: zastavení trestního stíhání. Prezident by podle mého názoru neměl stát nad orgány činnými v trestním řízení či nad soudy. Navíc plošné abolice, jakou byla ta Klausova, ničí důvěru občanů v ČR jako právní stát, kde jsou si všichni lidé před zákonem rovni.

Míra souhlasu čtenářů s odpovědí

62.13 %
Ano 76.52 %Ne 14.39 %

3. místo

Jiří Drahoš

Milost znamená naději a ta často bývá tím posledním, co člověku zbývá. Má-li být v případě odsouzeného nositelem takové naděje prezident, pak bych se této pravomoci nezříkal. Neměla by ale nahrazovat nebo měnit výrok soudu o vině, prezident není nejvyšší "odvolací instance". Proto bych milost uděloval ve skutečně výjimečných případech, a to především kvůli velmi vážné zdravotní či sociální situaci dotyčné osoby i její rodiny. Zcela jinou kategorií je amnestie. Tu striktně odmítám.  

Míra souhlasu čtenářů s odpovědí

45.79 %
Ano 66.20 %Ne 20.41 %

4. místo

Igor Sládek

Prezidentské milosti by měly být naprosto výjimečné a měly by být pouze poslední pojistkou v případě prokazatelného selhání systému spravedlnosti. Druhou oblastí možného udělení milostí by bylo milosrdenství v případech, kdy se u odsouzeného nejednalo o těžký zločin, kdy byla odpykána většina trestu, kdy nehrozí recidiva a kdy, a to hlavně, nepřítomností odsouzeného těžce trpí rodina, hlavně pak nezaopatřené děti či nemohoucí rodiče. Znovu ale opakuji, byly by to pouze velmi výjimečné případy.

Míra souhlasu čtenářů s odpovědí

42.89 %
Ano 64.38 %Ne 21.49 %

5. místo

Otto Chaloupka

Jedná se o mocný nástroj, jímž je možné napravit křivdu, ale také jeho neuváženým použitím způsobit neštěstí nebo dokonce spáchat zločin. Není možné předem říct, jestli a jak často bych ho využil. V žádném případě bych se ale této pravomoci nevzdával, protože nevím, jestli nenastane situace, ve které by udělení milosti bylo správným krokem. Ten by ale bylo nutno podrobně projednat s nezávislými odborníky, aby nedošlo ke křivdám větším než ty, které se mají milostí napravit.

Míra souhlasu čtenářů s odpovědí

33.44 %
Ano 56.90 %Ne 23.46 %

6. místo

Karel Štogl

Institut milosti je silnou pravomocí prezidenta, který by ji měl udělovat moudře a spravedlivě. V žádném případě by se prezident neměl udělením milosti pokoušet zvýšit si popularitu nebo odpoutat pozornost od důležitějších problémů. Vytvořil bych poradní orgán složený z odborníků z řad právníků a lékařů, který by z hlediska zdravého rozumu, milosrdenství, sociálních a zdravotních důvodů posuzoval žádosti o milosti. Moje rozhodnutí o udělení milosti by bylo transparentní a veřejně odůvodněné.

Míra souhlasu čtenářů s odpovědí

28.66 %
Ano 57.49 %Ne 28.83 %

Právo prezidenta odpustit tresty, tzv.prezidentská milost, je dáno Ústavou ČR. Spravedlnost není nikdy dokonalá, a proto je mé stanovisko k možnosti udělit milost kladné.Tento institut bych využíval velice zřídka a pouze z humánních důvodů. Zásadně bych jej nepoužil v případech násilných trestných činů a činů spojených se zneužitím pravomoci a korupčního jednání. Podmínkou by muselo být doporučení ministerstva spravedlnosti a kontrasignace předsedou Senátu Parlamentu České republiky.

Míra souhlasu čtenářů s odpovědí

20.31 %
Ano 51.45 %Ne 31.14 %
Červen / č. 2

Jaký přístup byste jako prezident zastával v tématech migrace a současné vlny teroristických útoků?

Zobrazit odpovědi

1. místo

Jiří Drahoš

Musíme současně řešit následky i příčiny. Evropa by měla lépe hájit vnější hranici a kontrolovat ty, kteří k nám přicházejí. Abychom omezili riziko útoků teroristů, musíme posílit všechny složky ochrany, včetně tajných služeb. Díky ekonomické síle Evropy pak lze řešit problémy v místech jejich vzniku. Každá nová studna nebo závlahový systém pro pěstování potravin v subsaharské Africe snižují motivaci místních obyvatel k migraci. Tam by měla Evropa směrovat své úsilí, nikoliv do vnucených kvót.

Míra souhlasu čtenářů s odpovědí

47.86 %
Ano 68.48 %Ne 20.62 %

2. místo

Michal Horáček

Budu vyžadovat, aby Česká republika přitvrdila ve vyhledávání a eliminaci islamistické propagandy. Aby se podílela na rozbíjení sítí převaděčů a pašeráků. Zlepšila výkon vlastních tajných služeb a jejich koordinaci se službami stejně ohrožených zemí. Systému kvót se nepodřídíme. Jako vrchní velitel ozbrojených sil budu trvat na naší připravenosti přispět k evropsky koncipované obraně schengenských hranic. Terorismus považuji za nebezpečí, s nímž se musíme vypořádat nekompromisně.

Míra souhlasu čtenářů s odpovědí

35.97 %
Ano 60.24 %Ne 24.27 %

3. místo

Marek Hilšer

Francouzsko-britská zkušenost s migrací jasně ukazuje, že nechceme, aby se stejné věci děly u nás. ČR je 5. nejbezpečnější země světa, a tak to musí zůstat. Nehledě na kvóty nejsme cílovou zemí muslimské migrace. Nemáme se proto čeho bát. I ti, kdo přišli, ihned odešli. Ostražitost je vždy na místě, ale manipulativní zneužívání obav lidí pro osobní politické cíle považuji za cynickou politickou nízkost. V prezidentském přístupu je třeba pevně dbát na naše bezpečí, ale nesmí se zneužívat strach.

Míra souhlasu čtenářů s odpovědí

32.59 %
Ano 61.03 %Ne 28.44 %

4. místo

Igor Sládek

Okamžitá a úplná ochrana hranic Schengenu, včetně využití NATO. Pokud toho nebude docíleno, pak vytvořit blok zemí, rozhodnutých chránit své občany, území, zájmy, kulturu a tradice (V4, Rakousko, Slovinsko, Chorvatsko, Pobaltí). Stejně jako u fašismu, zákaz veřejné propagace islámu a jeho symbolů. Každé porušení či radikalizaci trestat deportací celé rodiny zpět do země původu. Okamžitá investice do osvěty (kontrola porodnosti), vzdělávání, pracovní morálky, a to přímo v místech původu problémů.

Míra souhlasu čtenářů s odpovědí

3.31 %
Ano 47.85 %Ne 44.54 %

5. místo

Otto Chaloupka

Nejde o migraci. Jde o invazi islámu se záměrem zlikvidovat naši po generace budovanou kulturu a civilizaci. Mezi "uprchlíky" je málo prchajících před nebezpečím. Většina jde po našich výhodách nebo s úmyslem zavléct sem islám a zotročit nás. Pomozme těm, kdo si to zaslouží, ale jen podle našich možností a hlavně až po tom, co zajistíme důstojný život našim vlastním potřebným. Islám je nenávistná ideologie, nepatří do 21. století, a je potřeba ho se všemi jeho projevy a symboly zakázat.

Míra souhlasu čtenářů s odpovědí

-4.69 %
Ano 44.77 %Ne 49.46 %
Květen / č. 1

Českou vládu destabilizovala krize mezi ČSSD a ANO. Pokud byste byl v roli prezidenta, jak byste v této krizi postupoval?

Zobrazit odpovědi

1. místo

Marek Hilšer

Státník se od obyčejného politika odlišuje tím, že umí v pravou chvíli potlačit své osobní preference a na první místo staví zájem veřejnosti a fungování státu. Projevem této vlastnosti je pečlivé dodržování pravidel a důkladná komunikace. Při řešení krize bych se tedy striktně držel obecně přijímaného výkladu Ústavy a intenzivně bych jednal s premiérem a předsedy koaličních stran. Pád vlády 6 měsíců před volbami bych se pokusil premiérovi rozmluvit, ale odvolání ministra bych plně respektoval.

Míra souhlasu čtenářů s odpovědí

69.18 %
Ano 81.15 %Ne 11.97 %

2. místo

Jiří Drahoš

Já bych už daleko dříve pozval oba hlavní aktéry sporu na Hrad, abych zjistil vážnost situace a hledal s nimi průchodné řešení tak, abychom krizi předešli. Když ale nastala, řešil bych ji přesně v souladu s Ústavou. Tzn. přijal bych demisi celé vlády nebo pozdější návrh premiéra na odvolání příslušného ministra, bez odkladu. Mohl bych se samozřejmě zajímat o důvody a názor druhé strany, ale na mé povinnosti akceptovat návrh premiéra by to nic neměnilo. Pak bychom si to podivné divadlo ušetřili.

Míra souhlasu čtenářů s odpovědí

62.25 %
Ano 76.63 %Ne 14.38 %

3. místo

Michal Horáček

V současné situaci bych se těžko ocitl. Uznávám totiž Ústavu, a to nejen její psaný text, ale i nepsané ústavní zvyklosti. Proto bych bezodkladně přijal demisi vlády a zahájil jednání s hlavními politickými činiteli, abych zjistil jejich stanoviska. Pokud bychom nenalezli smírné řešení, doporučil bych konání předčasných voleb. Cenou by bylo neschválení některých důležitých zákonů, které jsou nyní ve sněmovně. Ale politická stabilita je pro zemi klíčová a její dosažení něco stojí.

Míra souhlasu čtenářů s odpovědí

36.54 %
Ano 62.49 %Ne 25.95 %

4. místo

Igor Sládek

HLEDAT a VYJEDNÁVAT opravdová řešení, a to dle svých nejlepších schopností a nejlepšího vědomí a svědomí. A v souladu se zákony této země. Toto ale není krize vládní. Toto je osobní selhání nejvyšších představitelů politické moci. Kariérní politici, kteří mají celý život jiné ambice než řešit OPRAVDOVÉ zájmy a potřeby této země. Mají mnoho osobních zájmů a střetů. A navíc tu stále máme nešťastný poměrný volební systém, který vede k politické roztříštěnosti a slabosti jakékoliv koaliční vlády!

Míra souhlasu čtenářů s odpovědí

-23.00 %
Ano 30.90 %Ne 53.90 %

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.