Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
  • Úterý 19. března 2024 Josef

Historie anket

Každý měsíc dostanou vybraní uchazeči jednu, pro všechny stejnou otázku. Vy máte možnost hodnotit jejich odpovědi, aniž byste věděli, kdo z uchazečů je autorem dané odpovědi. Zde budeme průběžně doplňovat přehled předešlých anketních kol včetně jejich výsledků a přiřazení jmen odpovídajících k odpovědím.

Listopad / č. 7

Co konkrétního byste bezprostředně po svém zvolení udělal, abyste zlepšil náladu ve společnosti?

1. místo

Pavel Fischer

Jak taková špatná nálada vlastně vzniká? Osobně mám za to, že společností prolíná zklamání z postojů a chování volených zástupců, ať už jsou to politici, nebo prezident. Takové zklamání nevznikne ze dne na den a stejně tak ho nelze rychle odstranit. Myslím, že pro začátek by úplně stačilo, kdybych po svém zvolení prostě začal fungovat tak, jak prezident má – se znalostí věci, důstojně, s energií a optimismem.

Míra souhlasu čtenářů s odpovědí

66.57 %
Ano 76.59 %Ne 10.02 %

2. místo

Petr Hannig

V naší společnosti se rozhostila nevraživost a nenávist. Lidé nejsou ochotni naslouchat jiným názorům než těm, co zastávají oni sami. Každý jiný názor je odsuzován. Nikdo nás ze zahraničí netorpéduje, problémy si děláme sami. Když budu zvolen, do svého nejbližšího týmu si pozvu lidi i z opačného názorového spektra, než mám sám. Budu naslouchat i jiným názorům, hodnotit je a nacházet nejlepší řešení pro naši zem. Uvědomme si, že nenávist není řešení, řešení je láska. Řešení je chápat druhé.

Míra souhlasu čtenářů s odpovědí

34.79 %
Ano 56.98 %Ne 22.19 %

3. místo

Marek Hilšer

Lidé této země mají k sobě blízko. Náladu však záměrně zhoršují ti politici, kteří nás chtějí rozdělit. Ví, že rozhádanou společnost naplněnou zlostí mohou lépe ovládat. Prezident se zasévání zlosti musí s odvahou postavit. Jeho úkolem je podporovat to, co nás spojuje, co nás dělá silnými. Jsou to úcta a respekt k druhému, ochota pomoci v nouzi, starost o slabší a přát jiným úspěch. Symbolem nové cesty nechť je moje pozvánka na 1. máje pod rozkvetlé stromy Pražského hradu, kde políbíme své milé.

Míra souhlasu čtenářů s odpovědí

21.76 %
Ano 49.64 %Ne 27.88 %

4. místo

Michal Horáček

Nový prezident se ujme mandátu začátkem března. Tato doba se symbolicky protíná s vítáním jara, vynášením smrti a dalšími zvyky. Udělal bych na Hradě něco podobného. Pořádně bych uklidil, vyvětral, všechno vydezinfikoval a deratizoval, vymetl různé čínské, ruské či bůhví jaké jiné poradce a celkově Hrad připravil na příchod jara. Skutečného i symbolického.

Míra souhlasu čtenářů s odpovědí

16.50 %
Ano 50.51 %Ne 34.01 %

5. místo

Jiří Drahoš

Máte zřejmě na mysli, co bych udělal po svém nástupu do funkce. Zrušil bych nesmyslná omezení vstupu do areálu Hradu a pohybu po něm a pak bych osobně přivítal prvních 500 návštěvníků. Současně bych nabídl panu Ovčáčkovi, jestli chce udělat svoji poslední tiskovou konferenci. Vybídl bych ho, že si během ní může před odchodem říci naposledy, co chce, jak je zvyklý. Anebo třeba i pravdu.

Míra souhlasu čtenářů s odpovědí

13.24 %
Ano 46.72 %Ne 33.48 %

Zlepšit náladu ve společnosti, to je bezpochyby hlavní úkol každého budoucího prezidenta. Možná s jednou výjimkou, ale uvidíme až po volbě. Co lze udělat ihned a bezprostředně? Snad jen říci nahlas a veřejně, že je konec času blbé nálady, fňukání, strachu vyvolaného nekonečným proudem negativních informací. Tedy pokud se všichni naladí na stejnou pozitivní notu jako já. Protože život má být o radosti, ne o bolesti.

Míra souhlasu čtenářů s odpovědí

-3.65 %
Ano 34.16 %Ne 37.81 %

7. místo

Jiří Hynek

Ovčáčka nahradím jiným čtveráčkem, který se bude slušně chovat a usmívat na svět.

Míra souhlasu čtenářů s odpovědí

-19.32 %
Ano 29.49 %Ne 48.81 %
Říjen / č. 6

Změnil byste prezidentské pravomoci? Jakou byste zavedl a o čem by prezident rozhodovat neměl?

Zobrazit odpovědi

1. místo

Jiří Hynek

Stávající prezidentské pravomoci není potřeba měnit. Svůj respekt u lidí by si prezident měl získávat svými činy a chováním a nikoliv posilováním svých pravomocí. Existuje ale jedna zákonem daná pravomoc prezidenta, kterou bych zrušil. A to je možnost udělit milost již v průběhu trestního stíhání. Dle mého názoru by mělo vždy proběhnout soudní řízení a vynesen rozsudek. Teprve potom by mohl prezident udělit milost.

Míra souhlasu čtenářů s odpovědí

61.47 %
Ano 75.99 %Ne 14.52 %

2. místo

Jiří Drahoš

Prezidentské pravomoci bych neměnil. Nepotřebujeme nového monarchu, ani pouhou loutku. Určitě není třeba, aby prezident navrhoval zákony, těch už máme beztak dost. Ani články ústavy není potřeba upřesňovat, úplně postačí, bude-li prezident ctít jejich literu i smysl. Pravomoci je pak třeba využívat v souladu s ústavou: jestliže například prezident jmenuje členy vlády, neměl by s tím zbytečně otálet! 

Míra souhlasu čtenářů s odpovědí

61.28 %
Ano 74.72 %Ne 13.44 %

3. místo

Marek Hilšer

Téměř sto let jsme parlamentní republikou. Prezident je hlavou státu a premiér vlády. Přímá volba dala prezidentovi silnější legitimitu, ale vážné důvody pro rozšíření jeho pravomocí nejsou. Nesystémové posilování prezidentské moci může být zdrojem zmatků, nejistoty a napětí v rámci celku. Chceme-li změnu, tak celého systému. Popření naší ústavní tradice ale nedává hlubší smysl. Prezident nemá rozhodovat o tom, co mu neumožnuje ústava a zvyklosti. Měl by však odvážně hovořit o problémech země.

Míra souhlasu čtenářů s odpovědí

57.80 %
Ano 72.32 %Ne 14.52 %

4. místo

Karel Štogl

Považuji prezidentské pravomoce za přiměřené. Vždy bude nejdůležitější, jak bude prezident přistupovat k jejich výkonu, zda bude ctít Ústavu, zda bude schopen vystupovat jako spojovatel na politické scéně a jak bude schopen komunikovat s premiérem. Po zkušenostech s amnestií Václava Klause bych zavedl možnost jejího zrušení ústavní většinou v Senátu nebo Sněmovně, pokud by byla v rozporu se základními principy právního státu.

Míra souhlasu čtenářů s odpovědí

56.82 %
Ano 73.78 %Ne 16.96 %

5. místo

Petr Hannig

Nechal bych pravomoci takové, jaké jsou dnes. Myslím, že vše je vyvážené, není nutné dělat změny.

Míra souhlasu čtenářů s odpovědí

38.82 %
Ano 59.21 %Ne 20.39 %

Práva prezidenta jsou zakotvena v Ústavě ČR. Nezaznamenal jsem, že by byla jako celek zpochybňována. Prezidentské pravomoci, respektive debatu kolem nich, považuji víc za mediální folklor než seriózní rozbor. Opakovaně říkám, že pro mě je ústava závazným dokumentem. Již jsem ovšem také uvedl, že právo udělit milost je pro mě otevřené téma. Lidé pracující v nezávislé justici jsou rozhodně informováni podrobněji, než kdokoliv, kdo se s konkrétním případem může seznámit jen velice povrchně.

Míra souhlasu čtenářů s odpovědí

32.71 %
Ano 55.83 %Ne 23.12 %

7. místo

Michal Horáček

Přímo volený prezident by měl být také přímo odvolatelný. Jestliže prezidenta volí do funkce občané, nedává smysl, aby jej z ní mohli sesadit pouze poslanci, senátoři a Ústavní soud. Procedura je navíc natolik složitá, že se prakticky nedá uskutečnit. Když mohou lidé prezidenta odvolat v sousedním Rakousku i na Slovensku, není důvod, aby to nešlo u nás. Jistě, prezident není z výkonu své funkce odpovědný. Měla by ale existovat možnost, aby se zodpovídal těm, kteří jej do funkce zvolili: občanům.

Míra souhlasu čtenářů s odpovědí

16.54 %
Ano 51.83 %Ne 35.29 %
Září / č. 5

Kterého ze současných či dřívějších státníků si obzvlášť vážíte a čím by vás jako prezidenta inspiroval?

Zobrazit odpovědi

1. místo

Otto Chaloupka

Tomáš G. Masaryk – diplomat a člověk; v zájmu země a skutečné demokracie dokázal spojit i zástupce protichůdných politických směrů. Osobnost, jakou dnes naše země postrádá. Winston Churchill – lidský přístup a vytrvalost, nesmlouvavý postoj k nacismu a komunismu. Ronald Reagan – nikdy nejednal jako politik, populismus a politická korektnost mu byly po celý jeho život cizí. Dostal i naši zemi ze spárů SSSR a tím nám dal šanci žít svobodně, bohužel naši politici ji zahodili a zašlapali do bláta.

Míra souhlasu čtenářů s odpovědí

55.27 %
Ano 71.53 %Ne 16.26 %

2. místo

Jiří Drahoš

Vážím si celé řady státníků, kteří bojovali za správnou věc, bez ohledu na osobní rizika. Apelovali na lepší stránky člověka, i když to nebylo vždy populární. Pro příklad zůstanu doma. Vážím si T. G. Masaryka za to, že hájil pravdu proti přesile a jako prezident povýšil svobodu a demokracii na hlavní ideu státu. Václava Havla pak za to, jak tyto ideály oživoval v době totality i po listopadu 1989. K něčemu už mě oba inspirovali, a to k heslu: Nebát se, nelhat a před nikým se nehrbit!

Míra souhlasu čtenářů s odpovědí

49.11 %
Ano 69.17 %Ne 20.06 %

3. místo

Marek Hilšer

Úctyhodný a inspirativní politik je člověk úspěšně svádějící vnitřní boj s pokušením mamonem a opojením mocí. Naslouchá svědomí a nezradí, i kdyby měl zůstat sám a shořet na hranici. Na první místo klade myšlenku a službu lidem. S odvahou se staví lži a spravedlivě se zastane slabšího. Brání svobodu. V lidech probouzí odvahu a odhodlání. Motivuje dobro v nás, aby posílil vzájemnou lidskost a úctu k člověku. Každý dělá chyby, ale věřím, že takový byl T.G.M. Jsem rád, že se máme kým inspirovat.

Míra souhlasu čtenářů s odpovědí

39.52 %
Ano 58.72 %Ne 19.20 %

Konrada Adenauera za urputnost, Ronalda Reagana za cílevědomost, Margaret Tatcherovou za nezlomnost, Aloise Rašína za statečnost. A mnoha dalších s podobnými vlastnostmi, kterými disponují jen opravdoví státníci. Přes některé výhrady mezi ně patří i Václav Havel.

Míra souhlasu čtenářů s odpovědí

16.92 %
Ano 48.63 %Ne 31.71 %

5. místo

Petr Hannig

Inspirující osobností je pro mne Alois Rašín. 18. října vzpomeneme 150. výročí jeho narození. Je autorem prvního zákona ČSR a byl jedním z mužů, kteří dne 28.října vyhlásili Československou republiku. Za Československou národní demokracii se stal prvním ministrem financí v Kramářově vládě. Stabilizoval finance a byl autorem odluky československé koruny od rakouské měny. Inspiroval tak i odluku české měny v roce 1993.

Míra souhlasu čtenářů s odpovědí

10.00 %
Ano 37.77 %Ne 27.77 %

6. místo

Karel Štogl

Z českých státníků si obzvláště vážím Karla IV. pro jeho moudrost, diplomatické schopnosti, hospodářský a kulturní rozkvět českých zemí a Prahy. T.G.Masaryka pro jeho odvahu, široké vzdělání a úsilí o neustálé zdokonalování všech stránek člověka. Václava Havla pro jeho boj s totalitou a úsilí o vstup České republiky do EU a NATO. Ze zahraničních státníků Billa Clintona a Baracka Obamu za jejich diplomatické schopnosti a přesvědčivé a sympatické vystupování na veřejnosti.

Míra souhlasu čtenářů s odpovědí

8.16 %
Ano 46.59 %Ne 38.43 %

7. místo

Michal Horáček

Jana Lucemburského. Protože si dal vepsat na korouhev: "Sloužím." Komu? V jeho dobách se říkávalo "vdovám a sirotkům". Ty se zavazoval chránit a zjednávat jim právo. Já to chci vztáhnout na všechny křehké, zranitelné a odstrkované. A ještě něčím mě král Jan inspiruje. Jak se traduje, prohlásil: "Toho bohdá nebude, aby český král z boje utíkal." Beru si z toho vzkaz: Bojuj nejen srdnatě, ale i vytrvale. Dotahuj věci do konce.

Míra souhlasu čtenářů s odpovědí

-7.45 %
Ano 33.97 %Ne 41.42 %
Srpen / č. 4

Dokážete si představit, že byste jako prezident nejmenoval vítěze voleb premiérem? Co by vás k tomu vedlo?

Zobrazit odpovědi

1. místo

Marek Hilšer

Ústavní zvyklost sice velí jmenovat premiérem lídra vítězné strany, ale text Ústavy tuto povinnost prezidentovi přímo neukládá. Dává mu prostor pro řešení výjimečných situací. V případě, kdy je lídrem vítězné strany osoba, u níž existuje velmi vážné podezření z podvodu, neměl by takovou osobu premiérem jmenovat. A to do doby než rozhodne soud. Prezident nesmí vystavit společnost riziku, že by naší zemi vládl podvodník. Řešením může být například jmenování jiného představitele vítězné strany.

Míra souhlasu čtenářů s odpovědí

55.53 %
Ano 73.65 %Ne 18.12 %

2. místo

Michal Horáček

Na rovinu? Zjevně máte na mysli pana Babiše. Předně: vítězem voleb může být pouze strana či hnutí, nikoli jednotlivec. Pokud by ANO jako případný vítěz voleb vyslalo jiného zástupce, jmenoval bych ho bez váhání. Pokud by ANO trvalo na panu Babišovi, a on by byl v té době trestně stíhán, váhal bych velmi. Měl bych totiž velký problém se jmenováním premiéra, jehož reputace by ohrožovala pověst České republiky. Zájmy státu musí být nadřazeny mocenským ambicím jednotlivce.

Míra souhlasu čtenářů s odpovědí

47.21 %
Ano 67.55 %Ne 20.34 %

3. místo

Igor Sládek

Pokud by osoba navržená vítěznou stranou či hnutím na premiéra byla podezřelá ze závažného trestního činu a vyhýbala se vyšetřování na základě politické imunity, pak bych od tohoto vítězného subjektu vyžadoval změnu kandidáta na funkci premiéra.

Míra souhlasu čtenářů s odpovědí

46.66 %
Ano 67.97 %Ne 21.31 %

Ano, dovedu si to představit docela snadno. Prvořadým zájmem prezidenta musí být občané a jejich budoucnost. Nemá význam jmenovat někoho, kdo nezíská podporu parlamentu a zároveň jedním dechem dodávám ani takového, kterého v době nástupu provází podezření z prohřešku proti zákonům. To bychom se lehce mohli ocitnout v orwellovském světě, kde jsou si všichni rovni, ale někteří rovnější. Premiér, stejně jako prezident, by měli být respektovaní jejich voliči, ale rovněž těmi, kteří je nevolili.

Míra souhlasu čtenářů s odpovědí

30.96 %
Ano 59.70 %Ne 28.74 %

5. místo

Otto Chaloupka

Samozřejmě. Žádný zákon neukládá prezidentovi jmenovat premiérem lídra vítězné strany. V případě, že by nejvíce hlasů získala strana, jejímž předsedou je například člověk s komunistickou minulostí nebo osoba, která nedokáže dostatečně vysvětlit nabytí majetku, nepověřil bych takovou osobu vedením vlády. Nebylo by to poprvé, kdy by premiérem nebyl jmenován předseda strany s největším počtem hlasů. Prezident má jednat zodpovědně a vždy v zájmu země a občanů a někdy musí obejít zaběhlé zvyklosti.

Míra souhlasu čtenářů s odpovědí

29.54 %
Ano 59.77 %Ne 30.23 %

6. místo

Karel Štogl

Premiérem bych jmenoval lídra vítězné strany v případě, že by dokázal sestavit vládu schopnou získat důvěru ve Sněmovně. Andrej Babiš nejspíše dopadne jako Jiří Paroubek v roce 2010, který vyhrál volby, ale kromě komunistů s ním nikdo nebyl ochoten vládnout. V případě výrazného vítězství ANO bych dal šanci sestavit vládu jinému politikovi z této strany. Kdyby vyhrála KSČM, kterou zejména kvůli jejímu programu vystoupení z NATO a Evropské unie odmítám, tak bych se snažil složit vládu bez KSČM.

Míra souhlasu čtenářů s odpovědí

10.60 %
Ano 48.93 %Ne 38.33 %

7. místo

Jiří Drahoš

Premiérem by neměl být jmenován trestně stíhaný člověk. Je to špatné pro naši beztak nevalnou politickou morálku, o naší pověsti v zahraničí ani nemluvě. Navíc takový člověk nemůže v žádném případě pracovat naplno, musí nemalou energii věnovat své obhajobě. Kdyby jej přesto vítězná strana navrhla, snažil bych se jí to vymluvit a věřil ve zdravý rozum zúčastněných. Pokud by se nenašlo jakékoliv jiné věrohodné řešení, ústava nedává prezidentovi mnoho jiných možností než jmenovat navrženou osobu.

Míra souhlasu čtenářů s odpovědí

9.50 %
Ano 48.06 %Ne 38.56 %

8. místo

Petr Hannig

Ctil bych rozhodnutí voličů a jmenoval bych premiérem toho, který by byl nominován na post premiéra stranou nebo hnutím, které ve volbách zvítězilo. Ctil bych vůli občanů této země vyjádřenou volbami bez jakéhokoliv ideologického omezení či zahraničního nátlaku, včetně nátlaku přicházejícího z vedení EU. To by byl krok A. Krok B by byl následující: Pokud by mnou designovaný premiér nebyl schopen vytvořit většinovou koalici, snažil bych se jednat s ostatními stranami o funkční vládě.

Míra souhlasu čtenářů s odpovědí

-5.66 %
Ano 41.60 %Ne 47.26 %
Červenec / č. 3

Jaký postoj zaujímáte k institutu prezidentských milostí? Jak často byste ho využíval a v jakých případech?

Zobrazit odpovědi

1. místo

Marek Hilšer

Mělo by platit, co je psáno, to je dáno. Avšak konflikt mezi realitou života a právem může být někdy až nemilosrdně krutý. Institut milosti v rukou moudrého prezidenta reprezentuje princip lidskosti vyvažující nekompromisnost a nedokonalost práva. Neosobní, hromadné amnestie, nebo dokonce zneužívání milosti vážně podkopávají důvěru občanů ve spravedlnost. Prezident má být lidský v případech, které si to žádají, ale v zájmu posilování důvěry ve spravedlnost musí svá rozhodnutí veřejně odůvodnit.

Míra souhlasu čtenářů s odpovědí

62.95 %
Ano 75.93 %Ne 12.98 %

2. místo

Michal Horáček

Život přináší situace, kdy je soudce nucen rozhodnout podle platného zákona, i když ví, že zákon je v tomto jednom konkrétním případě příliš tvrdý. Tehdy je použití milosti oprávněné. Nepřípustná však pro mě je jedna ze tří forem milostí: zastavení trestního stíhání. Prezident by podle mého názoru neměl stát nad orgány činnými v trestním řízení či nad soudy. Navíc plošné abolice, jakou byla ta Klausova, ničí důvěru občanů v ČR jako právní stát, kde jsou si všichni lidé před zákonem rovni.

Míra souhlasu čtenářů s odpovědí

62.13 %
Ano 76.52 %Ne 14.39 %

3. místo

Jiří Drahoš

Milost znamená naději a ta často bývá tím posledním, co člověku zbývá. Má-li být v případě odsouzeného nositelem takové naděje prezident, pak bych se této pravomoci nezříkal. Neměla by ale nahrazovat nebo měnit výrok soudu o vině, prezident není nejvyšší "odvolací instance". Proto bych milost uděloval ve skutečně výjimečných případech, a to především kvůli velmi vážné zdravotní či sociální situaci dotyčné osoby i její rodiny. Zcela jinou kategorií je amnestie. Tu striktně odmítám.  

Míra souhlasu čtenářů s odpovědí

45.79 %
Ano 66.20 %Ne 20.41 %

4. místo

Igor Sládek

Prezidentské milosti by měly být naprosto výjimečné a měly by být pouze poslední pojistkou v případě prokazatelného selhání systému spravedlnosti. Druhou oblastí možného udělení milostí by bylo milosrdenství v případech, kdy se u odsouzeného nejednalo o těžký zločin, kdy byla odpykána většina trestu, kdy nehrozí recidiva a kdy, a to hlavně, nepřítomností odsouzeného těžce trpí rodina, hlavně pak nezaopatřené děti či nemohoucí rodiče. Znovu ale opakuji, byly by to pouze velmi výjimečné případy.

Míra souhlasu čtenářů s odpovědí

42.89 %
Ano 64.38 %Ne 21.49 %

5. místo

Otto Chaloupka

Jedná se o mocný nástroj, jímž je možné napravit křivdu, ale také jeho neuváženým použitím způsobit neštěstí nebo dokonce spáchat zločin. Není možné předem říct, jestli a jak často bych ho využil. V žádném případě bych se ale této pravomoci nevzdával, protože nevím, jestli nenastane situace, ve které by udělení milosti bylo správným krokem. Ten by ale bylo nutno podrobně projednat s nezávislými odborníky, aby nedošlo ke křivdám větším než ty, které se mají milostí napravit.

Míra souhlasu čtenářů s odpovědí

33.44 %
Ano 56.90 %Ne 23.46 %

6. místo

Karel Štogl

Institut milosti je silnou pravomocí prezidenta, který by ji měl udělovat moudře a spravedlivě. V žádném případě by se prezident neměl udělením milosti pokoušet zvýšit si popularitu nebo odpoutat pozornost od důležitějších problémů. Vytvořil bych poradní orgán složený z odborníků z řad právníků a lékařů, který by z hlediska zdravého rozumu, milosrdenství, sociálních a zdravotních důvodů posuzoval žádosti o milosti. Moje rozhodnutí o udělení milosti by bylo transparentní a veřejně odůvodněné.

Míra souhlasu čtenářů s odpovědí

28.66 %
Ano 57.49 %Ne 28.83 %

Právo prezidenta odpustit tresty, tzv.prezidentská milost, je dáno Ústavou ČR. Spravedlnost není nikdy dokonalá, a proto je mé stanovisko k možnosti udělit milost kladné.Tento institut bych využíval velice zřídka a pouze z humánních důvodů. Zásadně bych jej nepoužil v případech násilných trestných činů a činů spojených se zneužitím pravomoci a korupčního jednání. Podmínkou by muselo být doporučení ministerstva spravedlnosti a kontrasignace předsedou Senátu Parlamentu České republiky.

Míra souhlasu čtenářů s odpovědí

20.31 %
Ano 51.45 %Ne 31.14 %
Červen / č. 2

Jaký přístup byste jako prezident zastával v tématech migrace a současné vlny teroristických útoků?

Zobrazit odpovědi

1. místo

Jiří Drahoš

Musíme současně řešit následky i příčiny. Evropa by měla lépe hájit vnější hranici a kontrolovat ty, kteří k nám přicházejí. Abychom omezili riziko útoků teroristů, musíme posílit všechny složky ochrany, včetně tajných služeb. Díky ekonomické síle Evropy pak lze řešit problémy v místech jejich vzniku. Každá nová studna nebo závlahový systém pro pěstování potravin v subsaharské Africe snižují motivaci místních obyvatel k migraci. Tam by měla Evropa směrovat své úsilí, nikoliv do vnucených kvót.

Míra souhlasu čtenářů s odpovědí

47.86 %
Ano 68.48 %Ne 20.62 %

2. místo

Michal Horáček

Budu vyžadovat, aby Česká republika přitvrdila ve vyhledávání a eliminaci islamistické propagandy. Aby se podílela na rozbíjení sítí převaděčů a pašeráků. Zlepšila výkon vlastních tajných služeb a jejich koordinaci se službami stejně ohrožených zemí. Systému kvót se nepodřídíme. Jako vrchní velitel ozbrojených sil budu trvat na naší připravenosti přispět k evropsky koncipované obraně schengenských hranic. Terorismus považuji za nebezpečí, s nímž se musíme vypořádat nekompromisně.

Míra souhlasu čtenářů s odpovědí

35.97 %
Ano 60.24 %Ne 24.27 %

3. místo

Marek Hilšer

Francouzsko-britská zkušenost s migrací jasně ukazuje, že nechceme, aby se stejné věci děly u nás. ČR je 5. nejbezpečnější země světa, a tak to musí zůstat. Nehledě na kvóty nejsme cílovou zemí muslimské migrace. Nemáme se proto čeho bát. I ti, kdo přišli, ihned odešli. Ostražitost je vždy na místě, ale manipulativní zneužívání obav lidí pro osobní politické cíle považuji za cynickou politickou nízkost. V prezidentském přístupu je třeba pevně dbát na naše bezpečí, ale nesmí se zneužívat strach.

Míra souhlasu čtenářů s odpovědí

32.59 %
Ano 61.03 %Ne 28.44 %

4. místo

Igor Sládek

Okamžitá a úplná ochrana hranic Schengenu, včetně využití NATO. Pokud toho nebude docíleno, pak vytvořit blok zemí, rozhodnutých chránit své občany, území, zájmy, kulturu a tradice (V4, Rakousko, Slovinsko, Chorvatsko, Pobaltí). Stejně jako u fašismu, zákaz veřejné propagace islámu a jeho symbolů. Každé porušení či radikalizaci trestat deportací celé rodiny zpět do země původu. Okamžitá investice do osvěty (kontrola porodnosti), vzdělávání, pracovní morálky, a to přímo v místech původu problémů.

Míra souhlasu čtenářů s odpovědí

3.31 %
Ano 47.85 %Ne 44.54 %

5. místo

Otto Chaloupka

Nejde o migraci. Jde o invazi islámu se záměrem zlikvidovat naši po generace budovanou kulturu a civilizaci. Mezi "uprchlíky" je málo prchajících před nebezpečím. Většina jde po našich výhodách nebo s úmyslem zavléct sem islám a zotročit nás. Pomozme těm, kdo si to zaslouží, ale jen podle našich možností a hlavně až po tom, co zajistíme důstojný život našim vlastním potřebným. Islám je nenávistná ideologie, nepatří do 21. století, a je potřeba ho se všemi jeho projevy a symboly zakázat.

Míra souhlasu čtenářů s odpovědí

-4.69 %
Ano 44.77 %Ne 49.46 %
Květen / č. 1

Českou vládu destabilizovala krize mezi ČSSD a ANO. Pokud byste byl v roli prezidenta, jak byste v této krizi postupoval?

Zobrazit odpovědi

1. místo

Marek Hilšer

Státník se od obyčejného politika odlišuje tím, že umí v pravou chvíli potlačit své osobní preference a na první místo staví zájem veřejnosti a fungování státu. Projevem této vlastnosti je pečlivé dodržování pravidel a důkladná komunikace. Při řešení krize bych se tedy striktně držel obecně přijímaného výkladu Ústavy a intenzivně bych jednal s premiérem a předsedy koaličních stran. Pád vlády 6 měsíců před volbami bych se pokusil premiérovi rozmluvit, ale odvolání ministra bych plně respektoval.

Míra souhlasu čtenářů s odpovědí

69.18 %
Ano 81.15 %Ne 11.97 %

2. místo

Jiří Drahoš

Já bych už daleko dříve pozval oba hlavní aktéry sporu na Hrad, abych zjistil vážnost situace a hledal s nimi průchodné řešení tak, abychom krizi předešli. Když ale nastala, řešil bych ji přesně v souladu s Ústavou. Tzn. přijal bych demisi celé vlády nebo pozdější návrh premiéra na odvolání příslušného ministra, bez odkladu. Mohl bych se samozřejmě zajímat o důvody a názor druhé strany, ale na mé povinnosti akceptovat návrh premiéra by to nic neměnilo. Pak bychom si to podivné divadlo ušetřili.

Míra souhlasu čtenářů s odpovědí

62.25 %
Ano 76.63 %Ne 14.38 %

3. místo

Michal Horáček

V současné situaci bych se těžko ocitl. Uznávám totiž Ústavu, a to nejen její psaný text, ale i nepsané ústavní zvyklosti. Proto bych bezodkladně přijal demisi vlády a zahájil jednání s hlavními politickými činiteli, abych zjistil jejich stanoviska. Pokud bychom nenalezli smírné řešení, doporučil bych konání předčasných voleb. Cenou by bylo neschválení některých důležitých zákonů, které jsou nyní ve sněmovně. Ale politická stabilita je pro zemi klíčová a její dosažení něco stojí.

Míra souhlasu čtenářů s odpovědí

36.54 %
Ano 62.49 %Ne 25.95 %

4. místo

Igor Sládek

HLEDAT a VYJEDNÁVAT opravdová řešení, a to dle svých nejlepších schopností a nejlepšího vědomí a svědomí. A v souladu se zákony této země. Toto ale není krize vládní. Toto je osobní selhání nejvyšších představitelů politické moci. Kariérní politici, kteří mají celý život jiné ambice než řešit OPRAVDOVÉ zájmy a potřeby této země. Mají mnoho osobních zájmů a střetů. A navíc tu stále máme nešťastný poměrný volební systém, který vede k politické roztříštěnosti a slabosti jakékoliv koaliční vlády!

Míra souhlasu čtenářů s odpovědí

-23.00 %
Ano 30.90 %Ne 53.90 %