Téměř sto let jsme parlamentní republikou. Prezident je hlavou státu a premiér vlády. Přímá volba dala prezidentovi silnější legitimitu, ale vážné důvody pro rozšíření jeho pravomocí nejsou. Nesystémové posilování prezidentské moci může být zdrojem zmatků, nejistoty a napětí v rámci celku. Chceme-li změnu, tak celého systému. Popření naší ústavní tradice ale nedává hlubší smysl. Prezident nemá rozhodovat o tom, co mu neumožnuje ústava a zvyklosti. Měl by však odvážně hovořit o problémech země.

Úctyhodný a inspirativní politik je člověk úspěšně svádějící vnitřní boj s pokušením mamonem a opojením mocí. Naslouchá svědomí a nezradí, i kdyby měl zůstat sám a shořet na hranici. Na první místo klade myšlenku a službu lidem. S odvahou se staví lži a spravedlivě se zastane slabšího. Brání svobodu. V lidech probouzí odvahu a odhodlání. Motivuje dobro v nás, aby posílil vzájemnou lidskost a úctu k člověku. Každý dělá chyby, ale věřím, že takový byl T.G.M. Jsem rád, že se máme kým inspirovat.

Ústavní zvyklost sice velí jmenovat premiérem lídra vítězné strany, ale text Ústavy tuto povinnost prezidentovi přímo neukládá. Dává mu prostor pro řešení výjimečných situací. V případě, kdy je lídrem vítězné strany osoba, u níž existuje velmi vážné podezření z podvodu, neměl by takovou osobu premiérem jmenovat. A to do doby než rozhodne soud. Prezident nesmí vystavit společnost riziku, že by naší zemi vládl podvodník. Řešením může být například jmenování jiného představitele vítězné strany.

Mělo by platit, co je psáno, to je dáno. Avšak konflikt mezi realitou života a právem může být někdy až nemilosrdně krutý. Institut milosti v rukou moudrého prezidenta reprezentuje princip lidskosti vyvažující nekompromisnost a nedokonalost práva. Neosobní, hromadné amnestie, nebo dokonce zneužívání milosti vážně podkopávají důvěru občanů ve spravedlnost. Prezident má být lidský v případech, které si to žádají, ale v zájmu posilování důvěry ve spravedlnost musí svá rozhodnutí veřejně odůvodnit.

Francouzsko-britská zkušenost s migrací jasně ukazuje, že nechceme, aby se stejné věci děly u nás. ČR je 5. nejbezpečnější země světa, a tak to musí zůstat. Nehledě na kvóty nejsme cílovou zemí muslimské migrace. Nemáme se proto čeho bát. I ti, kdo přišli, ihned odešli. Ostražitost je vždy na místě, ale manipulativní zneužívání obav lidí pro osobní politické cíle považuji za cynickou politickou nízkost. V prezidentském přístupu je třeba pevně dbát na naše bezpečí, ale nesmí se zneužívat strach.

Státník se od obyčejného politika odlišuje tím, že umí v pravou chvíli potlačit své osobní preference a na první místo staví zájem veřejnosti a fungování státu. Projevem této vlastnosti je pečlivé dodržování pravidel a důkladná komunikace. Při řešení krize bych se tedy striktně držel obecně přijímaného výkladu Ústavy a intenzivně bych jednal s premiérem a předsedy koaličních stran. Pád vlády 6 měsíců před volbami bych se pokusil premiérovi rozmluvit, ale odvolání ministra bych plně respektoval.