Rozpočet
Nový Evropský parlament bude stát před důležitým úkolem, od kterého se bude odvíjet další jeho aktivita a rozhodování.
Předseda vlády Bohuslav Sobotka přijíždí na další část jednání v rámci unijního summitu. (18. 3. 2016)
Bude se muset spolu s Evropskou radou a Evropskou komisí shodnout na rozpočtu na období sedmi let – mezi lety 2021 až 2027. Tedy na tom, kolik a kam půjde peněz. Jde vždy o velký politický boj, a to nejen mezi institucemi, ale i mezi politickými frakcemi, které se snaží prosadit co nejvíce peněz do oblastí, které mají ve svých volebních programech. První návrh rozpočtu už předložila komise, a to ve výši 1 135 miliard eur. Co je ale důležité, v druhé fázi se budou rozdělovat peníze, které půjdou do jednotlivých zemí, i do Česka.
Doprava
Řidiče osobních aut bude určitě zajímat projekt jednotné „evropské dálniční známky“, která má přijít v roce 2024. Evropská dálniční známka se bude podobat dnešnímu mýtu pro nákladní auta – bude elektronická.
Do dopravní oblasti patří i v poslední době často diskutované zrušení střídání letního a zimního času.
Už letos na jaře europoslanci rozhodli, že se dva časy zruší na podzim 2021 a každá země má právo zavést svůj čas.
Přesto je zjevné, že musí dojít k nějaké další celoevropské dohodě, aby si lidé nepřeřizovali hodinky na každé hranici.
Životní prostředí
Evropská unie určitě bude pokračovat ve svém tažení proti plastům poté, co už omezila vatové tyčinky a igelitové tašky zdarma. Další na řadě budou nejspíš PET lahve.
Jedním z návrhů je částečně je nahradit skleněnými, které jsou recyklovatelné, a prosadit, aby byli obchodníci nuceni vykupovat víc druhů skleněných lahví než dnes. Řešit se budou i dopady klimatické změny. Například v problematice sucha se uvažuje o tom, že by se opětovně využívala voda. To by se týkalo především vyčištěných městských odpadních vod, které by se mohly znovu využít například jako závlaha v zemědělství.
Sociální věci a práce
Když Evropan pracuje v jiné členské zemi, tak mu tamní zaměstnavatel musí hradit rodinné přídavky a další benefity. Nově se otevřela debata, zda by to neměla hradit částečně země, odkud člověk pochází. „Taková změna by byla diskriminační,“ myslí si poslankyně Michaela Šojdrová z KDU-ČSL. Určitě se bude dál řešit odstraňování bariér pro lidi, kteří chtějí pracovat v jiné zemi EU. „Aby nevznikaly umělé administrativní překážky,“ dovysvětluje Šojdrová. Tématem může být i sjednocení délky pracovní doby ve všech členských státech.
Průmysl a energetika
V roce 2022 chce Německo odstavit svoje jaderné elektrárny, a elektřinu tedy bude muset dovážet. Pro Česko to znamená, že musí technicky připravit sítě vysokého napětí na to, že v příštích letech půjde do Německa víc elektřiny z okolních zemí, tedy včetně Česka. Zároveň jde i o prevenci proti blackoutu.
Podobně se europoslanci zapojí do vyjednávání o výstavbě nových plynovodů. „Buduje se velký plynovod v Německu, který by dodával plyn dál i přes Českou republiku. V důsledku to může znamenat i zlevnění plynu,“ říká komunistický europoslanec Jaromír Kohlíček.
Ochrana spotřebitele
Po zrušení roamingu by mělo přijít na řadu televizní vysílání. „Měli bychom vyřešit to, že určité služby jsou blokovány na určité země. Takže už se nestane, že si na dovolené v Chorvatsku nebudete moci kvůli omezení vysílacích práv pustit nějaký pořad. Stejně tak nemají být blokovány e-shopy,“ přibližuje Jiří Pospíšil, lídr TOP 09. Třeba některé sportovní pořady si lidé totiž kvůli blokování mohou pustit jen v určité zemi.
Velkým tématem bude dál dvojí kvalita potravin. „Chceme přísnější režim a sankce pro ty, kteří české pulty zásobují méně kvalitními produkty,“ uvádí europoslankyně ANO Dita Charanzová.
Bezpečnost
Hybridní hrozby, dezinformační kampaně nebo nárůst extremismu – to je jen několik z hrozeb, kterým se Evropská unie bude víc věnovat. Projednává se třeba opatření, jak bojovat proti projevům teroristů na sociálních sítích a dokdy musí internetová firma závadný obsah odstranit. Počítá se také s dalším posilováním ochrany vnějších hranic. Komise navrhla například vytvoření pohotovostního sboru čítajícího na deset tisíc strážníků, který by byl členským státům k dispozici.
Vzdělání
Za jeden z nejúspěšnějších projektů EU se považuje program Erasmus, kdy studenti pobývají dočasně na univerzitách v jiné zemi. Už ho využilo devět milionů z nich. I proto se na další období počítá s výrazným navýšením rozpočtu programu. „Komise navrhuje zdvojnásobení rozpočtu programu Erasmus. Pozice parlamentu je dokonce navýšit rozpočet až na trojnásobek, čili až na 47 miliard eur,“ říká poslankyně za KDU–ČSL Michaela Šojdrová.
Odpůrci brexitu před britským parlamentem (3. května 2019)
Brexit
Europoslanci budou určitě zasahovat i do vyjednávání s Velkou Británií, která je jednou nohou venku z EU, ale finální datum odchodu se posunulo na říjen. Půjde třeba o dopravní dohody – například jak bude organizována doprava v tunelu pod La Manchem.
Pořád nejasná zůstává budoucí podoba hranice mezi Irskem a Severním Irskem, protože Evropská unie chce hranici, na které cestujícího nezastaví ani celník, ani policista. Británie se na tento model moc netváří. „Nejsem si jist, zda datum 31. října je pro Brity konečné, zatím to na vnitropolitickou dohodu moc nevypadá,“ říká europoslanec Jaromír Štětina (za TOP 09).
