Na zádech má vytetovaný anglický nápis Zlatý časy. Ty už ale dvacet let neprožívá – žije na ulici, po ubytovnách, jak se dá. Když tedy je zrovna venku z kriminálu, kde seděl téměř třináct let za vraždu, devět let za loupeže a k tomu šestnáctkrát za drobné krádeže a výtržnosti.
Naposledy si měl odpykat tři a půl roku za přepadení jedné kladenské trafiky, krádež kabátu v tamním obchodním centru a ukradení potravin z restaurace. Měl však štěstí – v lednu mu prezident Miloš Zeman udělil milost.
Nebylo to poprvé, co díky prezidentovi vyšel z vězení. Na svobodu ho jako jediného Čecha pustili všichni tři porevoluční prezidenti: před Zemanem i Václav Klaus a Václav Havel.
„Už se tam nechci vrátit, teď kdybych padl znovu do kriminálu, tak tam umřu. To radši umřu na svobodě,“ dušuje se třiašedesátiletý Václav Grimm z Kladna.
Muž, kterému dal milost prezident Zeman proto, že má nemocné srdce, zhoubný nádor na plicích i ledvině. A v roce 2017 přišel o slezinu, když jej dva muži pobodali v centru Kladna na náměstí Svobody. „Přišli za mnou takoví dva kluci a ptali se: Dědku, máš cigarety? Vzápětí jsem ležel s nožem v břiše na zemi,“ popisuje Grimm. Přežít se mu podařilo jen díky včasné pomoci lékařů a strážníků.
První amnestie mu zkrátila trest o tři roky
Do vězení se poprvé dostal v roce 1980, kdy jej soud poslal za mříže na třináct let za vraždu muže. Zabil svého nejlepšího přítele. „Chodil mi za manželkou. Poprali jsme se, vypadl z okna a nestačil se chytit hromosvodu,“ vzpomíná Grimm.
Vyjít z vězení měl v roce 1993. Prvního ledna 1990 však nově zvolený prezident Václav Havel udělil plošnou milost. Chtěl se tak distancovat od komunistického soudnictví a dát najevo, že se mění poměry.
V československých věznicích tehdy sedělo 31 tisíc vězňů a dalo se jen těžko rozlišit, kdo se dopustil skutečného zločinu, nebo se jen znelíbil režimu. Amnestie, která se měla týkat hlavně politických vězňů, tak osvobodila právě i Grimma.
Od té doby se ale Grimm víceméně potloukal a do vězení se neustále vracel. Už v roce 1992 dostal devět let za loupež, následně pak tresty za ublížení na zdraví, opakované krádeže, porušování domovní svobody či třeba úvěrový podvod.
„Vždycky jsem doufal, že nějaká amnestie přijde. V kriminále vždy při každém novoročním projevu prezidenta jsou narvaný místnosti s televizí a všichni očekávají, že bude amnestie. Když není, všichni sklopí hlavu,“ popisuje.
Žádost pro Zemana
Sám se dočkal i podruhé. Když seděl za výtržnosti a krádeže, týkala se jej amnestie Václava Klause v lednu 2013. Klaus ji vyhlásil ve svém posledním novoročním projevu při příležitosti dvacátého výročí vzniku samostatné České republiky.
Jediného Miloše Zemana musel o propuštění žádat. „Doufal jsem, že mi prezident milost udělí. Nikoho nemám, o všechno jsem přišel,“ vypráví a v ruce drží zprávu z prezidentské kanceláře, že mu bylo vyhověno. „Když to přišlo, tak jsem skoro brečel. Zatím budu žít na ubytovně, mám novou přítelkyni a rozjednanou práci přes agenturu. Každej den venku je lepší než pět let v kriminále,“ přirovnává Grimm.
Nyní žije na okraji Kladna ve skromné ubytovně. Moc toho nemá – jednu místnost, kde je postel, lednice, televize a židle. „Snažím se prostě, koupil jsem si televizi, ledničku, rádio, trošku jsem se oblík,“ ukazuje. Ve skříni mu visí jedna bunda, dvě košile, pár kalhot.
Jediné, co vlastně neustále nosí u sebe, je složka o jeho zdravotním stavu, dvoustránkový výpis jeho osmnácti trestných činů, rozsudky a navrchu rozhodnutí o udělení milosti. Nemá ani blok, poznámky, včetně telefonních čísel, si píše fixem na látkový kostkovaný ubrus na skříňce, která mu slouží jako noční stolek.
Miloši Zemanovi právě v těchto dnech poslal dopis, že za milost děkuje. „Napsal jsem mu, že z celého srdce děkuji, že vím, že má také nějakou nemoc, tak aby se brzo uzdravil,“ dodává muž, který posledních dvacet let buď spí na ubytovnách, nebo na ulici. Podle toho, kolik má zrovna peněz.
Léčí se a hledá práci
S rodinou se nestýká, tvrdí, že se se sourozenci rozhádal kvůli dědictví, s manželkou se rozvedl a bývalá přítelkyně se podle jeho slov zabila při nehodě u českoněmeckých hranic. „Zemřela i se svou maminkou a jejími čtyřmi dětmi. Bylo to v době, kdy mi nalezli nádor a já zhubl ze 169 kilogramů sedmdesát kilo,“ popisuje a ukazuje lékařskou zprávu, ve které se o jeho rapidním zhubnutí lékaři zmiňují.
Odpovědi na otázku, proč spáchal tolik trestných činů a proč se tolikrát vracel do kriminálu, se vyhýbá. „Neměl jsem týden kde bydlet, neměl jsem co jíst. Šel jsem se zeptat do trafiky, jestli nemají cigarety a něco k snědku. Oni z toho hned udělali loupež,“ zlehčuje své činy.
Nyní ale tvrdí, že má rozjednanou práci přes agenturu. Do toho dál chodí na chemoterapie a doufá, že tu ještě několik let bude. Chtěl by se dožít roku 2027, kdy se možná dostane na podmínku na svobodu jeho v současné době nejlepší kamarád Jiří W. Seznámil se s ním v mírovské věznici. Jiří W. sedí za to, že čtyřikrát postřelil a třináctkrát bodl nožem manželku.
Dvanáctá milost
Prezident Miloš Zeman k udělení milosti uvedl, že je potřeba muže podpořit v úsilí o vedení života, který je pro společnost přijatelný. Zohlednil i to, že se omilostněný v minulosti sám stal obětí násilného útoku. Byl při něm těžce zraněn, což přispělo ke zhoršení jeho zdravotního stavu.
Jde o dvanáctou milost, kterou Zeman udělil. Nejkontroverznější zůstává omilostnění doživotně odsouzeného dvojnásobného vraha Jiřího Kajínka v roce 2017.
