Ve Švédsku podle portálu ourworldindata.org během posledních sedmi dnů zemřelo každý den v přepočtu na milion obyvatel průměrně šest lidí s koronavirem. To je nejvíce na světě. Skandinávská země během posledních dnů předběhla Velkou Británii (5,57), Belgii (4,28) i Spojené státy (4,11).
Nutno zdůraznit, že tato čísla platí jen za poslední týden. Pokud budeme počítat mrtvé od počátku pandemie, je Švédsko v přepočtu na milion obyvatel s číslem 365 až za Francií, Británií, Itálií, Španělskem a Belgií.
O dost dramatičtější je však pro Švédy srovnání s ostatními státy severní Evropy. Dánsko má necelých sto mrtvých na milion obyvatel, Finsko 55 a Norsko 43.
Také proto ostatní skandinávské země, které v posledních dnech uvažují o uvolnění cestování, nechtějí otevřít společné hranice. „Norsko, Dánsko a Island dokázali situaci stabilizovat, ale situace ve Švédsku je alarmující,“ citují The Financial Times finskou ministryni vnitra Mariu Ohisalovou.
Švédská agentura pro veřejné zdraví, která stojí v čele boje proti pandemii, se k číslům z ourworldindata.org nechce vyjadřovat. „Samozřejmě jsme znepokojeni tím, že lidé na tuto chorobu umírají. Rozhodně to nebereme na lehkou váhu... Nadále pracujeme na naší strategii. Je patrné, že i ve Švédsku epidemie zpomaluje,“ uvedla pro britský list expertka agentury Sara Byforsová.
Pohled do grafů jí dává za pravdu. Zároveň však ukazuje, že ve Švédsku počty zemřelých neklesají tak rychle jako v jiných zemích Evropy.
Ostře sledovaný experiment
Švédský přístup bedlivě sleduje celý svět. Zastánci co nejmenšího zasahování státu a urychleného rozvolňování ho vzývají jako ideální způsob, jak udržet virus pod kontrolou bez drakonických opatření. Mnozí epidemiologové ho však označují za nebezpečný experiment na lidech.
Stockholm v boji proti pandemii zvolil ve srovnání s jinými evropskými zeměmi světa poměrně liberální přístup. Cílem je zpomalit šíření viru tak, aby zdravotnictví (jedno z nejlepších v Evropě) zvládlo nával pacientů a společnost postupně získala skupinovou imunitu. Až přijde druhá vlna pandemie, bude Švédsko už promořeno a nebude zasaženo tak těžce jako země, které zavedly tvrdou karanténu.
Základní a střední školy tak po celou dobu fungovaly stejně jako kina, fitness centra, restaurace a bary. Seniorům nad sedmdesát let však bylo doporučeno, aby omezili společenské kontakty.
Úřady vsadily na důkladnou informovanost veřejnosti, důvěru občanů v rozhodnutí vlády a jejich tradiční disciplinovanost. Opatření byla zaváděna jako doporučení, vysloveně zakázané byly jen návštěvy v domech pro seniory a shromáždění nad padesát lidí.
30. dubna 2020 |
Koronavirus
Sledovat další díly na iDNES.tvŠvédové poslechli. Počet cestujících ve stockholmské veřejné dopravě klesl asi o třetinu. Také data mobilních operátorů potvrzují, že lidé zůstávali doma v daleko větší míře než před epidemií. Průzkumy ukazují, že vytyčená strategie se těší u veřejnosti široké podpoře a popularita premiéra Stefana Löfvena vystřelila na šestileté maximum.
Senioři a imigranti
Kde se tedy stala chyba? Především se ukázalo, že Švédsko i přes zákaz návštěv nedokázalo zabránit rozšíření koronaviru v zařízeních pro seniory. Právě tam bylo podle BBC zaznamenána polovina všech úmrtí s covidem-19. „Ani přes naše nejlepší úmysly jsme nedokázali ubránit ty nejzranitelnější, staré lidi,“ přiznal premiér.
Personálu domovů pro seniory v počátku epidemie stejně jako v jiných evropských zemích často chyběly roušky, rukavice a dalších ochranné prostředky. Někteří zaměstnanci navíc tvrdí, že podle předpisů nesmí posílat seniory do nemocnice nebo jim poskytnout bez povolení lékaře kyslík.
28. dubna 2020 |
Koronavirus
Sledovat další díly na iDNES.tv„Říkali nám, že bychom neměli nikoho posílat do nemocnice. Ani kdyby jim bylo 65 let a měli před sebou ještě dost let života,“ řekla BBC zdravotní sestra Latifa Löfvenbergová z města Gävle. „Mohli by žít ještě dlouho se svými milovanými, ale nedostanou šanci... protože se nedostanou do nemocnice,“
„Udusí se k smrti. Panikaříte. Je strašně těžké jenom tak stát a dívat se na to,“ dodala Löfvenbergová. Její slova potvrzuje i nejmenovaná záchranářka ze Stockholmu, která si přála zůstat v anonymitě. V souvislosti s covidem-19 ji prý z domovů pro seniory ani jednou nevolali.
Jak navíc poznamenává časopis Der Spiegel, v sociální péči o staré lidi se od 90. let hodně škrtalo. „Téměř všechny pozice v tomto sektoru dnes vykonávají imigranti. Často nemají pořádné vybavení, někteří ani neumějí jazyk a nedodržují stanovená pravidla,“ cituje německý magazín historika a odborníka na švédský sociální systém Larse Trägårdha.
Udusí se k smrti. Panikaříte. Je strašně těžké jenom tak stát a dívat se na to.
Latifa Löfvenbergovázdravotní sestra
Právě přistěhovalecké komunity jsou druhou těžce zasaženou skupinou obyvatel. Podle odborníků je to dáno tím, že přistěhovalci často žijí v početných domácnostech a někteří vládním doporučením nerozumějí, protože neumějí švédsky (více zde: Slabé místo švédské strategie. Koronavirus se šíří hlavně mezi imigranty).
Zdravotnické úřady už nařídily důkladnou inspekci všech zařízení pro seniory, na předměstí obývané přistěhovalci ze Somálska, Sýrie či Iráku vyrazily týmy dobrovolníků šířících osvětu.
Stratégové boje proti koronaviru dnes přiznávají, že pouhý zákaz návštěv v domovech pro seniory byl málo. „Jsme si toho vědomi. Nyní se snažíme ve spolupráci s vedením domovů pro seniory náš přístup co nejvíce zlepšit,“ uvedl hlavní epidemiolog Anders Tegnell.
Ekonomika propadu neunikne
Tegnell od počátku argumentuje, že drakonické restrikce mohou šíření viru sice na čas zastavit, ale měkčí přístup je z dlouhodobého hlediska udržitelnější. „Můžeme v tom pokračovat celé měsíce, aniž by to zanechalo větší škody na společnosti,“ řekl v polovině dubna.
21. dubna 2020 |
Koronavirus
Sledovat další díly na iDNES.tvUž dnes je však jasné, že z ekonomického hlediska se Švédsko škodám nevyhne. Centrální banka čeká propad o sedm až deset procent a nárůst nezaměstnanosti o tři procentní body na 10 procent. Kadeřnictví a hospody jsou sice otevřené, to ale dramatický pokles produkce v továrnách Scania a Volvo nevyrovná.
Vše o koronaviru
|
„Globální ekonomika je na tom velmi špatně. To negativně zasahuje švédské exportní společnosti, které jsou mimo jiné postižené problémy s mezinárodními dodavatelskými řetězci,“ uvedl Národní institut pro ekonomický výzkum (více zde: Rozčarované Švédsko: tamní ekonomiku čeká stejný osud jako všechny ostatní).
Liberální přístup navíc nejspíš není ani zárukou rychlého vytvoření kolektivní imunity. Testování ve Stockholmu podle ČTK ukázalo, že protilátky proti koronaviru má jen 7,3 procenta obyvatel. Úřad pro veřejné zdraví předpovídal, že na začátku května by měla protilátky mít až čtvrtina obyvatel.
„Je to o něco méně, než jsme čekali, asi o pár procent... Ale v podstatě to odpovídá našim modelům,“ uvedl ve středu Anders Tegnell. Testy podle něj vypovídají o situaci z konce dubna a nyní podle něj protilátky pravděpodobně má asi dvacet procent lidí.
Další experti však vyjadřují pochybnosti. „Myslím, že kolektivní imunita je ještě daleko a možná jí ani nedosáhneme,“ komentoval výsledky nejnovějších testů infektolog Björn Olsen z univerzity v Uppsale.
