Padesát let. Takový je přibližný věkový průměr všech současných poslanců. Z dvou set zákonodárců je méně než třicet let jen třem. Nejmladší je osmadvacetiletý Ondřej Babka.
A ani volební účast nevypadá pro mladé nejlépe. Ačkoliv se u věkové skupiny 18 až 34 let při posledních volbách do Poslanecké sněmovny zvedla – alespoň podle agentury PAQ Research – z 52 procent na 63 procent, stále je to ze všech skupin obyvatel nejméně.
Budoucnost země tak určují starší. Včetně rozhodnutí, která nejvíce ovlivní život právě dnešní mladé generace.
Aktivně se angažují především ti, kteří se s nějakou politickou stranou ztotožnili natolik, že vstoupili do její mládežnické organizace. Z těch se pak běžně stávají i klíčoví politici. Namátkou, v minulosti některou z nich prošel třeba současný ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka.
Zelená budoucnost
Mládežnické organizace tak hrají zásadní roli v životech politických stran. Je to pro ně ta část, v rámci které si mohou vychovávat své budoucí představitele. Redakce iDNES.cz v průběhu letních měsíců v rámci seriálu Mladí politici zítřka část z nich navštívila na různých akcích a zjišťovala, kdo jsou a co v politice chtějí prosadit.
Mladí politici zítřka
Redakce iDNES.cz v rámci seriálu oslovila také Mladé Espéďáky, Mladé komunisty a Mladé starosty a nezávislé. Na e-maily buď nereagovali, nebo se s nimi nepodařil domluvit termín setkání. |
Co všechny mladé, napříč levicovými i pravicovými stranami, spojovalo? Ekologie.
Na tom, že pro ochranu klimatu je třeba dělat víc, se shodli úplně všichni mládežníci, s nimiž redakce mluvila. A to včetně stran, jež se běžně k ekologickým tématům příliš nehlásí.
„Kdo jiný než konzervativní ODS by měla mít jako jednu z priorit právě zachování příznivého životního prostředí pro budoucí generace. To, že to tak není, je taková nálepka posledních let, kterou šíří určité kruhy,“ řekl třeba o tématu Mikuláš Halás, koordinátor Mladých občanských demokratů.
Klimatickou krizi označuje za jedno ze svých hlavních témat Mladé pirátstvo, Mladí lidovci jsou zase podle předsedy KDU-ČSL Mariana Jurečky jedním z důvodů, proč strana po volbách stála o resort životního prostředí.
„Myslím si, že ne,“ řekl předseda TOP týmu Tomáš Mudra na dotaz, zda stát dělá v ochraně klimatu dostatečné kroky. „Ale zpoždění má i Evropa či USA. Vnímám to tak, že se situace zlepšila, ale stále máme co dohánět,“ dodal.
Také předsedkyně Mladého ANO Markéta Plesníková podotýká, že to je téma, které Česko samo nevyřeší. Zdůrazňuje ale, že mladé lidi toto téma trápí. A jde o jeden z důvodů, proč se nastupující generace obává budoucnosti. Mladí sociální demokraté pak otázku udržitelnosti spojují se sociální spravedlností a mluví o nutnosti omezení spotřeby nejbohatších.
Mládežníci tak jen potvrzují, o čem výzkumy veřejného mínění hovoří již delší dobu. Tedy to, že pro mladé je ekologie jedno z nejdůležitějších témat.
Bydlení a práva LGBT komunity
Ekologie ovšem není jediné téma, jež mladé spojuje. Jednotní jsou i v názoru, že politická reprezentace musí začít aktivně řešit krizi bydlení. Většinou přitom poukazují na vlastní zkušenost – na rozdíl od svých rodičů nebydlí ve vlastním. A špatnou situaci na trhu tak pociťují na vlastní kůži.
Ženy do politikyMládežníci mají ještě jedno specifikum. A tím jsou ženy. Zatímco mezi předsedy mateřských stran oslovených mládežnických organizací je jen jedna žena, a to Markéta Pekarová Adamová z TOP 09, mezi mladými je žen mnohem víc. Předsedkyni mají v čele Mladí lidovci, Mladé pirátstvo i Mladé ANO. A ačkoliv mezi členy muži stále převažují, tvoří menší podíl než v samotných stranách. Mladí totiž kladou důraz nejen na feministická témata, ale i na to, aby ženy měly na politiku přímý vliv. Mimo jiné to dokazují i projekty, jako je třeba Zakroužkuj ženu. Iniciativa, která vznikla před loňskými volbami do Poslanecké sněmovny, si dala za cíl dostat do dolní komory parlamentu co nejvíce poslankyň. |
V návrzích řešení tohoto problému se však již mladí politici rozchází. Zaznívá podpora výstavby obecních bytů, zkrácení stavebního řízení, ale i větší nátlak na developery.
Mezi mladými také panuje větší podpora sexuálních menšin či feminismu. Vyskytují se mezi nimi zastánci narovnání práv pod hlavičkou institutu registrovaného partnerství, většina by ale umožnila stejnopohlavním párům rovnou sňatky. A to včetně některých členů Mladých lidovců a Mladých občanských demokratů, jejichž mateřské strany jsou většinově proti. Současnou situaci by z oslovených neponechal prakticky nikdo.
Daniela Prokschová z oddělení Sociologie politiky Sociologického ústavu Akademie věd upozorňuje, že mladí nejsou jednolitá masa. A že jejich názory se mohou lišit podle dosaženého vzdělání, příjmu nebo třeba místa bydliště.
Přesto lze však vysledovat trend, podle nějž jsou pro mladé obecně důležitá právě témata dostupnosti bydlení či environmentální otázky nebo školství a digitalizace.
Socioložka přitom zmiňuje pojem Tichá revoluce, který se používá od sedmdesátých let. „V postkomunistických zemích se tento trend projevoval až po pádu Železné opony a především po roce 2000. Označuje to hodnotový posun u části mladší generace směrem k postmateriálním hodnotám, jako je seberealizace, ekologie či kvalita života, a klesající důraz na hodnoty materiální, což je například bezpečí, ekonomický růst a dodržování pořádku. Mladí lidé k postmateriálním hodnotám obecně inklinují častěji než starší generace,“ vysvětlila.
Co mladé táhne do politiky
Podle průzkumu z roku 2020 nazvaného Mladí lidé ve střední Evropě se většina mladších ročníků staví k možnosti politické participace odmítavě. Členství v politické straně vnímají jako nejméně lákavou možnost zapojení se do veřejného života. Stát se politikem není pro mladého člověka standardní profesní dráhou.
Jak podotýká Prokschová, neznamená to, že mladé lidi veřejné dění vůbec nezajímá. Mají sice nižší zájem o takzvanou konvenční politiku, tedy právě členství v politických stranách, význam nekonvenční politické participace, jako je účast na demonstracích či bojkot vybraného zboží, však naopak roste. „Stále se však těmto aktivitám věnuje relativně nízké procento mladých lidí,“ uvedla.
Pokud se tak stane, mají k tomu různé důvody. Například Helena Martinková, předsedkyně Mladých lidovců, vstoupila do politiky po účasti na summer campu, kterého se zúčastnila díky své sestře. K politice lidovců měla vždy blízko a to zejména proto, že její rodiče jsou voliči KDU-ČSL.
Politolog: V mládežnících si strany vychovávají své budoucí tváře |
Alžběta Kálalová, místopředsedkyně Mladých sociálních demokratů, se k politice ČSSD dostala také na základě rodinné zkušenosti. Sama totiž pochází z šesti dětí. „Vždy jsem sociální témata řešila. Kromě toho naše maminka nás vždy vedla k tomu, že se se slabšími má soucítit,“ uvedla s tím, že má navíc vystudovanou i sociální práci.
Roli ale může hrát i samotná touha „být u toho“. Především na větších akcích typu summer camp vládne uvolněná atmosféra. Mladší členové tam potkají nové kamarády, již kolem poledne někteří popíjejí pivo a na večer jsou plánovány společné oslavy. Lákadlem jistě může být i příležitost potykat si s ministrem či předsedkyní Sněmovny nebo si s nimi zazpívat u táboráku.
Největší motivací pro mládežníky by však měly být komunální volby, v nichž mají možnost dostat se do místních zastupitelstev a ovlivňovat život ve svém městě. A zájem o ně je. Z těch aktivních členů, kteří se akcí nejčastěji účastnili, kandidovala v roce 2022 většina.
Velké i malé organizace
V České republice má svou mládežnickou organizaci každá větší politická strana. Věkový průměr jejich členů se většinou pohybuje okolo 25 let, hraničním věkem pro členství je pak vždy 35 let, vstoupit mladí mohou, když dosáhnou zletilosti.
Největší členské základny mají logicky mládežnické organizace těch nejstarších stran, tedy KDU-ČSL nebo ČSSD. Třeba v druhém zmíněném případě se historie organizace táhne až do devadesátých let. Díky tomu se může chlubit bývalými členy z řad exministrů či dokonce expremiérů. A do budoucna by tomu nemělo být jinak. Jak si totiž myslí třeba Petr Hladík, místopředseda lidovců, do deseti let budou všichni členové předsednictva strany bývalými Mladými lidovci.
