Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tv„Jedna věc je nadšeně podporovat válku z obýváku a druhá věc je sám narukovat do zákopu. Rusům se mobilizace nelíbí. Na internetu se objevilo video z nějaké náborové kanceláře, kde povolanec zastřelil rekrutačního důstojníka. Údajně z Ruska od vyhlášení mobilizace uprchlo více než čtvrt milionu lidí,“ říká Lukáš Visingr.
„Navíc se dá polemizovat i s tím, že jde jen o částečnou mobilizaci, protože v některých oblastech, hlavně na jihu Ruska, na Kavkazu, to připomíná spíš totální mobilizaci,“ konstatuje analytik. „Důstojníci tam berou všechno, co má ruce a nohy. Přijedou do nějaké vesnice, vytáhnou skoro všechny chlapy a teprve potom je legitimují a vypíšou jim povolávací rozkazy.“
Putinovy ústupky nacionalistům
To, s jakou vlnou nesouhlasu a s jakými problémy vyhlášená mobilizace probíhá, podle analytika nevěstí pro Rusko a zejména pro Kreml nic dobrého. „Mobilizace je do určité míry krok, kterým chtěl Vladimir Putin vyjít vstříc krajním nacionalistům. Ti po ní volají už dlouho. Říkají, že už dávno nejde o speciální operaci, ale o regulérní válku – když mobilizovala Ukrajina, musí mobilizovat i Rusko.“
„Částečná“ mobilizace byla lež. Tajný článek dekretu cílí na milion mužů |
Putin se v rámci domácí politické scény podle Visingra ocitá stále více v defenzivě. Od radikálních nacionalistů, ruských jestřábů, to například schytal za poslední výměnu zajatců, kdy bylo více než 200 bojovníků pluku Azov vyměněno za 55 Rusů nebo proruských bojovníků včetně proputinovského oligarchy Viktora Medvedčuka.
„Podle ruských nacionalistů to byla zrada. A teď už za to kritizují samotného prezidenta. Což je novinka, to se dříve nedělo. Pro ně jsou bojovníci pluku Azov nacisté, kteří by snad ani neměli jít před řádný soud, ale rovnou před popravčí četu.“ Právě proto prý Putin radikálům ustoupil v případě mobilizace, které se dlouho bránil.
Putin může padnout každým dnem
Zatímco mobilizací prezident ustoupil nacionalistům, vyvolal tím podle Lukáše Visingra negativní reakci ze strany umírněných politiků a odborníků. „Řada z nich varovala, že mobilizace je neproveditelná, že to bude katastrofa, a to ekonomická, demografická i společenská. A v tom měli pravdu.“
Putin může povolat veterány z Čečenska. Nevole Rusů sílí, míní komentátor |
Vyjednaná výměna zajatců ukazuje, že ve stínu konfliktu, bez pozornosti médií a veřejnosti, stále existují mezi Ukrajinou a Ruskem diplomatické kontakty. Vlivným prostředníkem je podle analytika sílící Turecko, které vyjednalo mimo jiné i dohodu o exportu obilí.
 |
„A ukazuje se, že je možné uzavřít nějakou dohodu. Pořád si myslím, že až dojde ke změně v Kremlu, která může v podstatě nastat každým dnem, tak bude velká snaha konflikt z obou stran okamžitě ukončit. Samozřejmě je otázkou, kdo by v Kremlu nastoupil. Jestli by nebyl ještě daleko horší než Vladimir Putin,“ míní analytik.
„I takoví lidé tam jsou. Ale osobně předpokládám, že to bude někdo pragmatický, kdo bude chtít udržet Rusko v celku. Ten bude usilovat o dohodu s Ukrajinou a pokusí se v Rusku potlačit krajní nacionalisty, kteří požadují vedení totální války proti Ukrajině. Přitom si neuvědomují, že toho Rusko není schopno. Nemá na to kapacity,“ myslí si Lukáš Visingr.
Rusové dopadnou jako u Slavkova
O krizi ruského vojenského velení svědčí i fakt, že vojenskou taktiku zásadně ovlivňují politická rozhodnutí, konkrétně přímé rozkazy Vladimira Putina. „Například velitelé v Chersonské oblasti údajně žádali prezidenta, aby se mohli stáhnout, že tam hrozí podobná vojenská katastrofa jako u Charkova. A on to odmítl, evidentně z politických důvodů.“
Z Chersonu se nestáhnete, rozkázal Putin. V ruském velení roste napětí |
„Cherson je totiž jediné velké město, které Rusové na Ukrajině kontrolují. A pokud by byli donuceni se stáhnout, tak by to znamenalo obrovskou politickou katastrofu. Velitelé říkali, že se potřebují stáhnout, aby zachránili aspoň ty vojáky, které tam mají,“ uvádí analytik.
„Takže katastrofa z toho nakonec bude, protože Ukrajincům se pravděpodobně opravdu podaří ruské uskupení u Chersonu zlikvidovat. Ruští vojáci jsou tam natlačení zády k Dněpru, který nemůžou překročit, protože Ukrajinci zničili mosty a není tam možnost ústupu a zásobování. Bude to jako v bitvě u Slavkova, kde se Napoleonovi podařilo Rusy natlačit zády k vodě, a čím to skončilo, to asi všichni dobře víme,“ říká analytik.
Ukrajina nad Ruskem vyhraje
A podaří se podle Lukáše Visingra Ukrajině vytlačit Rusy z obsazeného území? „Podle mě to Ukrajina dokáže a vytlačí ruskou armádu z jihu a z Donbasu. Obnoví tak kontrolu nad všemi východními oblastmi. Druhá věc je Krym. Předpokládám, že Ukrajincům se podaří zvítězit v Chersonské oblasti a to bude znamenat faktické odříznutí Krymu.“
„A protože Krym je teď primárně zásobován přes pozemní spojení, tedy přes Chersonskou oblast, tak až se ji Ukrajincům podaří získat zpátky pod kontrolu, Krym bude odříznut od zásobování. To bude možné jenom přes pověstný Kerčský most a předpokládám, že právě v té chvíli se Ukrajinci pokusí tento most zlikvidovat,“ tuší Visingr.
Teď osvobodíme celý zbytek Ukrajiny včetně Krymu, prohlásil Zelenskyj |
Podle analytika pak bude důležité to, kdo bude sedět v Kremlu a o čem bude ochoten jednat. „Myslím si, že ve skutečnosti by mohl být Krym nějakým způsobem „obchodovatelný“, ve smyslu nějaké dohody: mír za Krym. Třeba, že by Krym měl nějaký přechodný status po dobu 10 let. Nebo že by tam mohla fungovat nějaká společná správa.“
„Těch variant je celá řada. Ale je také možné, že Rusko čeká po současných problémech totální kolaps a rozpad. A je možné, že ti, kteří budou sedět v Kremlu, se o nějaký Krym nebudou starat, protože zjistí, že se jim země rozpadá na 20 kusů a z těch 20 kusů jich 10 bude mít jaderné zbraně. Potom je možné, že by se třeba Ukrajincům mohlo podařit Krym získat zpátky i bez větší námahy,“ uzavírá analytik.
Co udělá s válkou blížící se zima? Jakou morálku má ukrajinská armáda? Má dostatek vojáků a zbraní? Jak pomáhají Rusku sebevražedné drony z Íránu? Pošle Rusku munici KLDR? A jak je možné, že Ukrajinci zabavili Rusku větší množství munice než dosud dostali ze západu? I na to odpovídal Lukáš Visingr v Rozstřelu.
