Po pěti měsících v Rusku, během nichž pracoval za minimální mzdu v továrně na oblečení, uviděl Somálec Adil Muhammad billboard s reklamou na ruskou armádu. Zdála se lákavá. „Roční kontrakt vypadal jako sen. Plat 187 tisíc rublů měsíčně (48 tisíc korun) – čtrnáctkrát vyšší než doma, služba v armádě na území Ruska a ruské občanství,“ popsal.
Jenže navzdory slibům, že ho čeká nebojová pozice, se octnul jako dělostřelec na ukrajinské frontě. Do zajetí padl hned v prvním týdnu nasazení – počátkem roku během bojů o město Marjinka v Doněcké oblasti.
Ruská propaganda vytasila amerického zběha, v USA ho hledají za zneužívání dětí |
„Kdybych se vrátil do Somálska s penězi, které bych si vydělal službou v ruské armádě, byl bych doma jako král. Jediný problém je, že nás poslali na frontu,“ řekl Muhammad portálu The Kyiv Independent. Vzetí do zajetí považuje Somálec za to nejlepší, co ho mohlo na bojišti potkat.
Rusku raketově narůstají ztráty a v posledních měsících zintenzivnilo nábor cizinců a migrujících dělníků. Společně s Muhammadem se v ukrajinském zajetí nachází například pětice Nepálců, Kubánec nebo Sierraleoňan. Všichni tvrdí, že je ruská armáda napálila.
Válka na Ukrajině |
Co s nimi bude, není jasné. Ukrajina je ochotná cizince s Ruskem vyměnit, otevřená je také jednání s jejich domovskými zeměmi. Moskva ale podle Kyjeva nemá o výměnu zahraničních bojovníků zájem.
Ukrajinská prokuratura chce některé z nich obvinit ze žoldáctví. Podle The Kyiv Independentu není snadné takové obvinění v souladu s Mezinárodní úmluvou OSN proti získávání, používání, financování a výcviku žoldnéřů vznést. Pokud by ale soud cizince shledal vinnými, mohli by ztratit status válečných zajatců a skončit na léta v ukrajinském vězení.
Kubánec Frank Dario Jarosey doufá, že ho Ukrajina nepošle zpět do rodné země. „Pokud se vrátím na Kubu, zavřou mě za žoldáctví do vězení. Nevím, co bude s mým životem dál. Nejraději bych odešel do jiné země,“ řekl.
V pasti zřejmě skončily tisíce Nepálců
Rusko od začátku invaze opakovaně změnilo svou legislativu, aby učinilo službu v armádě pro cizince zajímavou. Výměnou nabízí vysokou mzdu, občanství a sociální benefity. Pokud cizinci podepíší nejméně roční smlouvu, mohou občanství získat i pro své manželky, děti a rodiče.
Nepálec Sujan Subedi se ruské armádě přihlásil poté, co ho s nabídkou v Rusku oslovil jeho krajan. Ubezpečil ho, že bude sloužit ve zdravotnických nebo podpůrných jednotkách daleko za bojištěm. Opak byl ale pravdou. „Za pět měsíců služby jsem dostal 450 tisíc rublů (115 tisíc korun), ačkoli mi slíbili 187 tisíc rublů (48 tisíc korun) měsíčně,“ popsal Subedi.
Jako k dobytku. Rusové srbským žoldnéřům nadávají a neléčí je, tvrdí náborář |
Podle Petra Jacenka, mluvčího ukrajinského úřadu pro zacházení s válečnými zajatci, má ruská nabídka i další háček. „Životnost takového pěšáka se neměří na dny, ale na hodiny, protože zahraniční válečníky Rusko na frontě často využívá jako potravu pro děla,“ uvedl.
Kolik cizinců se Rusku dosud podařilo naverbovat, není jasné, stejně jako to, kolik jich skončilo v ukrajinském zajetí.
Stanice CNN v únoru informovala, že Moskva do boje proti Ukrajině získala až patnáct tisíc Nepálců. Stát v Himálaji patří k nejchudším na světě a jeho pas je, pokud jde o globální mobilitu, jedním z nejslabších. Na nepálské představitele se s prosbou o pomoc s návratem blízkých z ukrajinského bojiště obrátilo už nejméně dva tisíce rodin. Nepálská vláda v reakci zakázala občanům země cestovat za prací do Ruska.
Dostali nás podvodem na ukrajinskou frontu, stěžují si Indové v ruské armádě |
Podle médií v řadách ruské armády slouží také muži z Tádžikistánu, Kazachstánu, Iráku, Číny, Srbska, Ghany, Kamerunu nebo Indie. Také několik desítek tamních občanů se v březnu obrátilo na indické úřady s žádostí o pomoc poté, co přijali pozice „ve veřejné sféře“ na stavbách nebo základnách a skončili se zbraní v ruce na frontě.
Za Rusy podle listu The Guardian válčí také nejméně dva Britové a jeden Američan. Srbský občan Dejan Berić, jenž pro ruskou armádu verboval své krajany, počátkem roku uvedl, že ruské velení se chová k zahraničním žoldnéřům „jako k dobytku“ a nutí je válčit bez vhodného vybavení.
