Já si stejně myslím, že klíčovou součástí současného fenoménu masových dezinformací je to, že mainstreamová média oprávněně ztratila důvěru které si nevážila. Je to paradoxní, ale je to tak že průměrný člověk bude mít na "seriózní" médium daleko přísnější nároky než na hoaxery, co mu potvrzují jeho pohled na svět. Jak si všimne, že je mu lháno nebo jenom cítí, že se s ním někdo snaží manipulovat, tak to kolikrát řeší naprostou ztrátou důvěry (místo aby třeba jen začal kritičtěji uvažovat a číst občas mezi řádky).

Není to o tom, že bych se vykašlal na ČR a začal číst sputnik - to proboha ne , ale tak nějak když sleduji reportáž na ČT o něčem, tak už mi to občas hlodá v hlavě a jdu hledat jiné zdroje informací nebo ideálně se ptát známých co v dané zemi žijí.

A i seriózní zavedené média lžou a manipulují. To mohu každému na počkání dokázat: Vygooglete a přečtěte si pár článků od velkých, zavedených deníků o tom proslaveném memu Jamese Damora z doby kdy se dostalo na veřejnost a pak si pečlivě přečtěte ten samotný text. Zjistíte, že dobrá půlka těch médií ho chybně reprezentuje, dává mu nezasloužen adjektiva a nebo dokonce sprostě lže.

Proto jsem občas k těm hlasům o boji proti fake news skeptický, spíš než jako boj proti lži a manipulaci mi to příjde někdy jako boj mít na ně monopol.

Popravdě čím víc o tom přemýšlím, tím víc vnímám že současná společenská krize je v první řadě krizí selhání. Kdyby demokratické institute neselhávaly, tak lidí netíhnou k autoritářům, kdyby neselhávaly tradiční média, tak fake news by tolik lidí nezajímaly, kdyby neselhával systém, tak nikdo nevolí protisystémové strany.

Částečně s vámi souhlasím, ale imho je problém mnohem hlubší. Lidský mozek prostě funguje nějakým způsobem, a z vlastních zkušeností vím, že část populace prostě nemá zájem se informovat a informace ověřovat. Těmto tým je pak úplně jedno, jestli jejich oblíbený zdroj stimulů (tj. nikoliv nutné informací) v minulosti uváděl informace neobjektivní, protože ty zkrátka nejsou to, co v nich hledají. A je jedno, jestli je to ČT, Barandov, nebo třeba Technet.

IMHO je část problému už v samotném testovaném médiu. Napsat blbost na 140 znaků je velice snadné. Vysvětlit skutečnost, mnohdy dost komplikovanou, je podstatně zdlouhavější proces, a pokud to nemá být jen neověřené tlachání, svoji část omezeného prostoru zaberou také zdroje. Dá se to řešit dlouhým řetězem tweetů, ty ale samozřejmě nikdo sdílet nebude...

Tím neříkám, že by se to týkalo jen Twitteru, naopak. Prostá lidská lenost diktuje, že totéž se bude dít na všech médiích, byť třeba v menší míře.

Dále tu máme také rozdíl mezi vzrušující senzací a přízemní, šedou realitou, a nakonec lidský mozek mnohem raději vyjádří svůj názor (nejlépe jedním kliknutím) na věc, která je mu předložena jako fakt, než když je "přesvědčován" důkazy a referencemi, které by si měl nedej bože ověřit.

Je prostě s podivem, že se lidský mozek dokázal vyvinout do tak výkonného logického nástroje při tom, jak nelogicky drtivou většinu času funguje.

Problém si lidským mozkem je, že to je v podstatě takový ad hoc slepenec, zbastlený za pochodu aby horko těžko fungoval. Mě fascinuje spíš to, že to vůbec někdy funguje správně.

Metodiku vybudovali pečlivě, ale dokazovat tyhle principy mimo prostředí twitteru nebude snadné.

Svět chce být klamán...

Inteligentnější lidi si lépe umí zhodnotit čemu věřit, a ti mají naštěstí také větší vliv ve svobodné společnosti. Stačí abychom si zachovali tu svobodu

Tipl bych si, že to bude složitější. Nejspíš proto, že inteligence je taková zvláštní veličina, které každý připisuje něco trochu jiného.

Je to fakt, znám to z předchozího zaměstnání. Ředitel byl impulzivní člověk, který často neměl o věcech ve firmě přehled. Jedna kolegyně si získala jeho sympatie a tím i důvěru, a pak si z něho udělala svoji loutku, a tahala za špagátky právě tím, že ho krmila emotivními příběhy, ze kterých vyplývalo, jak ona je skvělá a ostatní jsou hrozní. Člověk pak mohl bušit argumenty jak chtěl, ale nebylo to nic platné.

Říká se, že lež oběhne Zeměkouli dřív, než si pravda stihne nazout boty. Bohužel to tak opravdu velmi často je.

Článek je zajímavý a pro mne do určité míry překvapivý. Věděl jsem, že někteří lidé mají tendenci sdílet každou hloupost, ale nevěděl jsem, že ten efekt je tak všeobecně rozsáhlý a velký.

Jak moc se dá věřit tomu vysvětlení, že je to originalitou těch článku obsahujících nepravdivé informace. Je to rozumně podložené, ukazují na to i nějaké další studie nebo je to spíš odhad a hlavním důvodem může být i něco jiného? Byl ten tredn doložen i na ostatních sociálních sítích, než jen na Twitteru? Přeci jen, má svá specifika v délce zpráv a podobně. Byla takto zkoumána třeba klasická velká média, Facebook, šíření informací formou drbů... ?

Budou na tom stejně všechna média ... včetně diskusních fór. Obzvlášť, pokud budou poskytovat alespoň zdání anonymity (tj. že za názor nedostanete bezprostředně přes ústa)

Co je pravda? Pravda je to, co vysílá ČT. Budete někomu přeposílat informace z ČT? Proč byste to dělali? Tahle pravda se na každého valí ze všech směrů.

Čímž v podstatě podporujete tu hypotézu "originality".

Známe ty zaručené kremelské zdroje, Barrandov,... ty bláboly se od nich šíří rychlostí světla.