- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Milá Číno. A co třeba snížit produkci škodlivin do ovzduší, neoteplovat vzduch a nevypouštět sajrajt do moře a řek? Pak Vám třeba začne pršet samo.. Zásah do pravidel přírody nikdy nic dobrého nepřinesl..
Idiocie - a v mongolsku už díky tomu nespadlou ani ty tři kapky za rok.
To zas bude číslo přes celou obrazovku pomozte finančně tibetu zasaženém povodněmi ČR už tam vyslala několik hum.pomocí
Víte co mi to připomíná?:
.
Psal se rok 1958 a v Číně vládl pevnou rukou jediný muž – Mao-Ce Tung. Každé jeho slovo bylo rozkazem; ať už se to týkalo jakékoliv oblasti ekonomického, zemědělského nebo společenského života. A samozřejmě i oblastí, jimž vůbec nerozuměl. Jednou z nich byla ekologie. Předseda Mao se rozhodl, že Činu zbaví čtyř „metel“, které obtěžovaly život běžných lidí – komárů, krys, much a vrabců. Dopadlo to katastrofálně.
Oficiální tisk otevíral titulkem: “Žádný bojovník se nesmí držet zpět, dokud v bitvě nezvítězíme“– propaganda prezentovala boj proti vrabcům jako opravdovou válku.Do boje se zapojily školy: někde se děti učily střelbu tak, že pálily na létající vrabce, v jiných školách „jen“ vyráběly plašítka a strašáky. V Pekingu dostala na starost úkol zbavit se vrabců armáda; ulicemi města pochodovaly divize s jediným úkolem – střílet do vrabců. Oficiální čísla tehdy tvrdila, že jen v Pekingu zemřelo asi 300 000 vrabců, po celé Číně 4-8 milionů těchto ptáků.
Netrvalo ani rok a vrabci z čínských ulic i měst prakticky vymizeli. Ale teprve tehdy se ukázalo, že to může být problém. Roku 1959 čínští biologové z Akademie věd studovali obsah žaludku vrabců. Velmi je zaskočilo, že naprostá většina vrabců se neživí zrním, ale hmyzem a housenkami. Ale to už bylo pozdě. Protože přišla sklizeň – a ukázalo se, že miliony vrabců, kteří požírají hmyz, na polích dost chybí. Důsledkem bylo masové přemnožení opravdových škůdců a jedna z nejhorších sklizní v čínských dějinách.Vrabci, respektive jejich nedostatek, se stali jednou z příčin velkého hladomoru z let 1958-1961. Kromě přemnoženého hmyzu za něj mohlo i sucho. Velký hladomor si vyžádal 20-40 milionů lidských životů, odhady se různí podle různých autorů.
.
Tady se kvůli CO2 do SUV dávají motory jak do motorek, jen aby to náhodou v laboratoři nežralo o půl litru víc, za chvíli to bude chtít ještě k tomu hybrid, aby to vůbec prošlo přes normy... a pak si přijde Číňan a začne v Tibetu pálit fosilní paliva ve velkém, aby mu zapršelo
Je fakt, že ta voda by jinak spadla jinde. Pokud to udělají v době, kdy se jejich veletoky vylévají za břehů a utopí se tam statisíce lidí, tak by to nemusel být špatný nápad.
Že by nemusel být špatný nápad nechat utopit statisíce lidí?
K tomu boxíku: Koncentrace stříbra se po vyvolání deště nepohybují v řádu stokrát nižším než limity, ale v řádu dvakrát nižším.
Ať to nedělají, bude to další ekologická katastrofa, pokud se jim to povede. A pokud ne, tak to tam stejně zamoří.
Ve střední Asii je sucho, protože je třeba 2000 km od nejbližšího moře, takže to spíš vyprší už cestou.