V Kbelnici žije něco přes dvě stě obyvatel. Obec ničím zvláštním nevyniká. Snad jen dominantní osárium s ostatky padlých vojáků připomíná, že se na zdejších loukách v roce 1866 odehrála jedna z bitev prusko-rakouské války.
Nicméně prázdná úřední deska u obecního úřadu naznačuje, že tady se letos na volby nepřipravují. V Královéhradeckém kraji jsou jediní. Celorepublikově pak Kbelnice patří na seznam sedmnácti obcí, kde letos nesestavili žádnou kandidátku.
„Na rozdíl od evropských států máme asi dvacet procent obcí do dvou set obyvatel. Je to naše bohatství, ale i zátěž. Příkladem jsou právě komunální volby,“ říká Radim Perlín z katedry sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Kbelnický příklad potvrzuje praxi známou z předchozích let. V malých obcích se nevolí většinou proto, že se nenašlo dost ochotných kandidátů. Anebo je v tom paměť.
Podat kandidátku třeba zapomněl starosta Němčovic na Rokycansku Karel Ferschmann.
„Měl jsem ji hotovou skoro dva měsíce, a tak jsem měl dost času. Než jsem odjížděl na dětský tábor, prohlédl jsem si harmonogram voleb, co mám jako starosta udělat. Jen jsem si neuvědomil, že jsem vlastně taky volební strana. Vařil jsem na táboře pro padesát lidí, bez televize a novin plyne čas trochu jinak,“ popsal. Situaci se snažil ještě zachránit, ale bylo už pozdě. „Kandidátům i občanům jsem se omluvil,“ doplnil. Post chtěl obhajovat popáté.
V Němčovicích, Kbelnici či Tatobitech na Liberecku tak teď bude lidem několik měsíců starostovat ministerský úředník. Pro obec to znamená stopku jakýchkoli investic. „Správce obce schvaluje rozpočet a závěrečný účet a hospodaří podle schváleného rozpočtu,“ popisuje jeho pravomoci mluvčí ministerstva vnitra Hana Malá.
A těch mnoho není. Pověřený úředník nesmí prodávat ani zastavovat majetek, sjednávat úvěry ani rozhodovat o akcích na zvelebení obce. Než se tedy vesnická agenda znovu rozpohybuje, bude to trvat minimálně do ledna.
V sedmnácti obcích Česka nesestavili pro komunální volby žádnou kandidátku, vládnout jim bude dočasně ministerský úředník.
Musí se počkat na vyhlášení voleb ve Sbírce zákonů, do třiceti dnů pak ministr vnitra vyhlásí dodatečné volby a nejdřív za tři měsíce se otevřou volební místnosti. „K vyhlášení dojde zřejmě 9. října, tudíž nejpozději do 8. listopadu musí být vyhlášeny dodatečné volby, které se budou pravděpodobně konat v lednu 2019,“ doplňuje Malá.
Dejte mi už pokoj
Je tu ještě jeden rozšířený důvod, proč obce nemají vedení. A to, že starosta, často v důchodovém věku, po letech v neuvolněné funkci (práci vykonává souběžně se svým zaměstnáním a o jeho odměně rozhoduje zastupitelstvo) už chce mít klid.
„Po dvaceti letech v komunálu jsem unavený. Jako starosta musíte všechno vědět a zároveň jste i za všechno zodpovědný,“ popisuje současný starosta Ždírce na Vysočině Pavel Dobrovolný, proč už nadále nechce vesnici se 145 obyvateli vést. Původně nechtěl kandidovat už před čtyřmi lety, nenašel však za sebe nikoho jiného. Podobně to vidí i starosta Roblína Miloslav Labuť či Litichovic Pavel Kejklíček.
Co se s léty v komunální politice na vsi také nemění, je fakt, že o politiku tady tolik nejde. Většina kandidátů je apolitická a stále více jich kandiduje v nezávislých uskupeních bez celostátní působnosti.
Příklady jsou třeba kandidátky s názvy jako Prameny šťastné a veselé, Společně a narovinu či Hasiči pro občany. Tradiční politické strany tak z komunálu pomalu mizí. Během let poklesl o tisíce podíl kandidátů ČSSD, ODS i KDU-ČSL. Letos poprvé nemají komunisté nejvíce kandidátů, o dvanáct stovek je předstihli lidovci.
