Existují dvě mapy: mapa vítězství prezidentských kandidátů po okresech a mapa okresů, ve kterých žije nejvíc vysokoškoláků. Barvy na nich kontrastují úplně stejně. Nejde jen o Prahu, ale na obou mapách se vymykají „vzdělané“ a „drahošovské“ okresy.
Jde o pás od jihu k severovýchodu, jinak od Českých Budějovic přes střední Čechy, Prahu až do Liberce a pak ještě do Hradce Králové.
Vyšlo to tak přesně, že vzdělání u voleb roli hrát muselo.
Sociolog Daniel Prokop z agentury Median tuto myšlenku dál rozvíjí. Vzdělanější Pražané jsou vstřícnější k cizincům, protože polovina z 400 tisíc cizinců v Česku žije v Praze. Znají je. A tématem letošní kampaně byla pořád hodně migrace. „Lidé v Praze pracují ve službách a orientují se v digitální společnosti. Neobávají se moderních trendů. Uplatní se, i když nám migranti vezmou tu nekvalifikovanou práci. Praha je víc imunní rizikům globalizace,“ míní Prokop.
Pražané dali hlas Drahošovi s vědomím toho, že to jejich osobní život nijak neovlivní. Jim šlo o politickou kulturu. Zemanovi voliči na venkově se ale trochu chovali jako při parlamentních volbách. Šlo jim o program.
Například, čím víc je obyvatel obce v exekuci, tím je větší pravděpodobnost, že tam dostane víc hlasů Miloš Zeman. Jeho voliči si myslí, že jim prezident pomůže. „Miloš Zeman byl v podstatě jediný levicový kandidát ve volbě,“ připomíná sociolog Daniel Prokop.
Daly by se přibalit i další důvody. Venkované se hůř srovnali s protikuřáckým zákonem a Zeman je hrdým kuřákem. Praha dala v parlamentních volbách o deset procent hlasů méně Andreji Babišovi, než je celostátní průměr, a Zemana vnímá jako jeho spojence.
