„Měli bychom být součástí (vyjednávacího) týmu, to je docela zřejmé,“ řekl Farage během sčítání hlasů v Southamptonu. Jeho Strana pro brexit, kterou založil teprve před šesti týdny, v Británii dominovala. Podle BBC vyhrála v devíti z deseti regionů a celkem získala 32 procent hlasů.
Post lídra Konzervativní strany láká několik politiků. Kandidátů je už sedm |
Příštímu britskému premiérovi, o kterém bude jasno až po 7. červnu, už nyní vzkázal jedno:
„Pokud Spojené království EU neopustí do 31. října, můžete očekávat, že toto překvapení zopakujeme v příštích parlamentních volbách,“ varuje Farage s tím, že toto datum bude pro britské voliče stejně přelomové, jako byl svého času 29. březen, kdy měla Británie odejít podle původních plánů.
Podle listu The Guardian Farage také prohlásil, že konzervativcům nevěří, že se jim podaří dostat zemi z EU, ať už se předsedou a novým premiérem stane kdokoliv.
Pokud kvůli neshodám kolem brexitu nepadne vláda, další volby se budou konat až za tři roky. I přesto se na ně chce Farage připravit a svou poslední výhru pořádně využít. V eurovolbách jeho stranu volilo přes pět milionů lidí. Podle svých slov je Farage odhodlaný Stranu pro brexit na případné předčasné volební klání pořádně připravit, aby měla potřebné kandidáty.
Farage také zdůrazňuje, že se mu nelíbí současný většinový volební systém v zemi a že ho chce změnit. „Systém se dvěma politickými stranami, který tolik ovlivňoval dění v posledních sto letech, je teď poprvé opravdu v problémech,“ upozorňuje.
Podle agentury Reuters by žádný britský premiér Farage k brexitovým jednáním nepustil, dlouholetý europoslanec si navíc otevřeně přeje tvrdý brexit, tedy odchod z EU bez rozvodové dohody. I přesto je drtivý úspěch Farage v eurovolbách pro konzervativce znamení, že se musí vydat jinou cestou než dosavadní premiérka Theresa Mayová.
Eurovolby 2019 |
Ta minulý týden odstoupila i proto, že v Londýně nedokázala prosadit brexitovou dohodu vyjednanou s EU. O její místo má zájem třeba bývalý ministr pro brexit Dominic Raab nebo ministr zdravotnictví Matt Hancock. Zatím je kandidátů sedm.
„Volby přinesly obrovské poselství, ze kterého se labouristé i konzervativci mohou poučit, ale nečekám, že to udělají,“ míní Farage. Ten i přes své opětovné zvolení do europarlamentu na podobu odchodu Británie z EU nebude mít velký vliv, rozhodnout se totiž musí v parlamentu britském, dodává agentura.
Zatímco Farage získal se svými stranickými kolegy 32 procent hlasů (28 křesel), vládnoucí konzervativci premiérky Mayové skončili až pátí a podle neoficiálních výsledků na webu Evropského parlamentu mají jen 8,7 procenta hlasů.
Opoziční labouristé pod vedením Jeremyho Corbyna obsadili třetí místo se 14 procenty. Za Faragem pak skončila i centristická strana Liberální demokraté, která od britských voličů zřejmě získala 18,6 procenta hlasů (15 křesel). Jejich cílem je podle volebního sloganu „zastavit brexit“. V končícím funkčním období měla v Evropském parlamentu jediného zástupce. Polepší si také zelení, kteří rovněž s odchodem Británie z unie nesouhlasí.
Výsledky ze Skotska se očekávají po poledni, zatímco sčítaní hlasů v Severním Irsku začalo teprve v pondělí. Výsledky by tak měly být jasné až v úterý. Volební účast ve Spojeném království byla těsně pod hranicí 37 procent. Na místech, kde v brexitovém referendu voliči před třemi lety hlasovali spíše pro setrvání v EU, se účast zvýšila oproti eurovolbám z roku 2014. Tam, kde převládali zastánci brexitu, byla účast nižší.
V celkovém součtu podle BBC s odkazem na aktuální výsledky získaly probrexitové strany 35 procent hlasů, zatímco strany, které jsou proti vystoupení Britů z EU, mají celkem 40 procent. Zbytek tvoří konzervativci a labouristé.
