Smyslem projektu Otázka pro prezidenta je pravidelně zprostředkovávat čtenářům iDNES.cz názory prezidentských uchazečů na různá témata.
O odpovědích na otázky formulované redakcí čtenáři vždy nejprve hlasují a až následně se dozvídají, kdo je autorem které z nich. Hlasují tak o odpovědích jako takových a do výsledků nijak nevstupuje jejich případná náklonnost či antipatie k jednotlivým aktérům.
Napošesté jsme se rozhodli zájemcům o prezidentské křeslo nabídnout příležitost vyložit čtenářům svoji představu o prezidentských pravomocích. Mají pocit, že by se mělo změnit jejich spektrum? Pokud ano, jakou pravomoc při přidali a o čem by podle nich prezident naopak určitě rozhodovat neměl?
Slovo zasnít zde používáme zcela záměrně. Změnu pravomocí prezidenta republiky musí vždy ústavní většinou schválit obě komory Parlamentu. Už pouhým zformulováním oblastí či problematik, do nichž by rádi z pozice hlavy státu více než jen mluvili, však mohou potenciálním voličům o svém smýšlení a záměrech ledasco napovědět.
Prezident má v současnosti podle Ústavy dva typy pravomocí - absolutní a ty, které vyžadující kontrasignaci předsedou vlády. Kromě již zmíněných pravomocí udělovat milosti (ptali jsme se na ni ve třetím kole projektu), vetovat zákony či jmenovat soudce, prezident také například jmenuje a odvolává předsedu a další členy vlády, uděluje a propůjčuje státní vyznamenání nebo vyhlašuje volby do Sněmovny a Senátu. Kompletní výčet najdete třeba na stránkách Hradu.
Říjnová otázkaZměnil byste prezidentské pravomoci? Jakou byste zavedl a o čem by prezident rozhodovat neměl? Účastníci projektu mají šest dní na zformulování odpovědi. Čtenářské hlasování o jednotlivých odpovědích začne 17. října odpoledne. |
Odpovědi na otázku uveřejníme v úterý. Následně je zpřístupníme čtenářům k hlasování prostřednictvím speciálního anketního rozhraní, kde se zobrazí v náhodném pořadí a bez jmen autorů. Anonymními odpověďmi mohou čtenáři tam a zpět listovat a poté se rozhodnout, kterým z nich přidělí souhlasný, nesouhlasní či neutrální hlas.
Ve čtvrtek odpoledne uveřejníme článek, ve kterém odtajníme, komu která odpověď patřila a jak příznivě či nepříznivě ji čtenáři vnímali.
V předchozím kole jsme se osmičky uchazečů ptali, kdo z tuzemských či světových státníků je jejich vzorem. Svou odpovědí nejvíc čtenáře zaujal politik a podnikatel Otto Chaloupka, kterého inspirují Masaryk, Churchill a Reagan (více čtěte zde).
Jedenkrát se od startu projektu čtenářům nejvíce líbila odpověď bývalého předsedy Akademie věd ČR Jiří Drahoš, a to v kole, kdy jsme se ptali na migraci, teror a uprchlické kvóty (čtěte zde). Nejlépe si však v projektu doposud vedl lékař a aktivista Marek Hilšer, který se vrchol stupňů vítězů vyšplhal už třikrát.
Počet účastníků se od začátku projektu postupně vyšplhal ze čtyř na nynějších devět. V říjnu přibyl k Jiřímu Drahošovi, Petru Hannigovi, Marku Hilšerovi, Michalu Horáčkovi, Otto Chaloupkovi, Vratislavu Kulhánkovi, Igoru Sládkovi a Karlu Štoglovi manažer zbrojařů a člen strany Realisté Jiří Hynek.
Součástí seriálu je i přehled již uplynulých anket včetně statistik a žebříčku. V průběžném pořadí, které zohledňuje výsledky všech dosavadních kol je na prvním místě Marek Hilšer s 52 procenty, na druhém Jiří Drahoš s 43 procenty a na třetím Michal Horáček se 35 procenty (údaje jsou zaokrouhlené).
