Lingvistická studie vychází z metodiky skupinové iracionality Milana Petráka, který je v Bisnode datovým analytikem. Zaměřila se na vyjadřování kandidátů během předvolebních diskusí. V případě Zemana, který se jich neúčastí, Petrák pracoval se zveřejněnými rozhovory a komentáři.
„Míra takzvané iracionality prezidentských kandidátů byla určena na základě četnosti výskytu výrazů rozdělených do sedmi základních kategorií: agresivita, prodej iluzí, dogmatismus, zaštiťování se kolektivem, ideologické myšlení, dramatizace a posedlost symboly,“ vysvětluje Petrák.
Analýza jde podle něj nad rámec tradičního pravo-levého politického rozdělení a místo něj ukazuje, kde se daný prezidentský kandidát nachází na škále umístění umírněná, radikální a extremistická.
„Radikální politici se svými potenciálními voliči komunikují jiným způsobem než politici umírnění,“ uvedl Petrák.
„Za povšimnutí stojí, že jediní dva kandidáti, kteří mají zkušenosti s působením ve vrcholných politických funkcích, tedy Miloš Zeman a Mirek Topolánek, zároveň vykazují výrazně vyšší agresivitu než všichni ostatní,“ upozornil analytik. Oproti volbám v roce 2013 se podle studie počet agresivních výrazů u Zemana téměř zdvojnásobil.
Nejméně racionálně a zároveň nejvíce emotivně se podle studie vyjadřoval Hannig a Horáček. „Zatímco Petr Hannig více než ostatní uvažuje způsobem ‚my versus oni‘, u Michala Horáčka zřejmě hrála určitou roli skutečnost, že je autorem písňových textů a je zvyklý se vyjadřovat vzletně,“ komentuje výsledky studie Petrák.
Na seznam výrazů, které byly ve studii použity k určení iracionality, se můžete podívat zde.
