Účast ve druhém kolem senátních voleb se v Česku podle volebních komisařů zhruba dvě hodiny před uzavřením volebních místnosti pohybovala kolem deseti procent. Žádné problémy se v souvislosti s volbami neobjevily. Lidé mohou volit ještě v sobotu od 8 do 14 hodin.
Zájem voličů je zatím mírně vyšší než ve stejné době před dvěma lety, kdy nakonec přišlo ve druhém kole senátních voleb hlasovat jen 15,4 procenta voličů - nejméně v historii dosavadních pravidelných obměn třetiny senátorů.
Volební účast se Praze kolem osmé hodiny večer pohybovala nad deseti procenty. Ve středních Čechách v Benešově byla účast po osmé hodině večerní 7,82 procenta. V Mladé Boleslavi pak o něco vyšší, konkrétně 9,57 procenta voličů. Kolem deseti se pohybovala i účast v českobudějovickém obvodě.
V Ústeckém kraji odvolilo v průměru za Chomutovsko, Teplicko a Litoměřicko asi 12 procent voličů. Nižší účast byla zatím v obvodech Rokycany a Domažlice v Plzeňském kraji. „Průměrně je to kolem pěti až šesti procent,“ řekl Jan Nový z hejtmanství. Asi desetina voličů dorazila v Sokolově v Karlovarském kraji.
Účast v Jablonci nad Nisou se pohybovala mezi deseti až osmnácti procenty. V Brně odvolilo do 21. hodiny zhruba devět procent oprávněných voličů. Na Třebíčsku na Vysočině se podle oslovených komisařů pohybovala účast mezi osmi až 15 procenty.
Účast v Olomouckém kraji se podle krajského úřadu pohybovala kolem pěti až deseti procent. „Obvolávali jsme namátkou deset okrsků. Nejvyšší účast jsme zjistili v Bludově na Šumpersku, kde činila 9,85 procenta, nejmenší byla v Brodku u Přerova, a to 4,57 procenta,“ řekla Jana Bortníková z hejtmanství. V Moravskoslezském kraji byla účast zatím podle odhadů do deseti procent.
Senátní volby se nekonají ve všech 27, ale ve 25 senátních obvodech. V prvním kole totiž nadpoloviční počet hlasů dostali současný senátor a zlínský hejtman Jiří Čunek (KDU-ČSL) a finalista letošní prezidentské volby Jiří Drahoš (za STAN) .
Do druhého kola postoupilo 50 kandidátů. Už teď je největším poraženým ČSSD, která obhajovala 13 senátorských mandátů, ale do druhého kola postoupilo jen pět jejích kandidátů. A například dosavadní senátorka za Rokycany Milada Emmerová se o postupující druhé místo dlouho přetahovala s kandidátkou za ANO Lucií Groene (jak je dělilo půl procenta hlasů, čtěte zde). Nakonec 73letá exministryně zdravotnictví dostala o 252 hlasů více. Ale favoritkou není, starosta Vejprnic Pavel Karpíšek měl v prvním kole téměř dvojnásobek hlasů proti Emmerové.
První volební kolo vyhrála ODS s 11 finalisty před hnutím ANO, kterému postoupilo deset kandidátů. V případě vítězství všech svých kandidátů by kluby obou uskupení byly sedmnáctičlenné. Jejich finalisté se ovšem střetnou ve třech obvodech, v dalších třech pak občanští a sociální demokraté.
STAN má ve finále pět adeptů a Leopolda Sulovského (Ostravak), který je členem senátorské frakce Starostů. Další dva do ní v případě zvolení svých dvou finalistů může přidat TOP 09. Klub by pak měl i s Drahošem 18 členů. Stejně početný by byl i klub KDU-ČSL, který k Čunkovi může přidat další čtyři senátory.
K většině 41 hlasů v jednaosmdesátičlenné horní komoře by pak těmto spolupracujícím frakcím stačilo pět členů klubu Senátor 21, pokud se tato frakce udrží díky zvolení alespoň jednoho z jejích tří finalistů.
ČSSD může ze 13 obhajovaných obsadit jen pět křesel a stejně jako ODS a ANO může mít maximálně 17 senátorů z původních 25. Po třech adeptech mají mít v závěrečném klání Piráti. Prosadili se i tři nezávislí kandidáti včetně dalšího prezidentského kandidáta Pavla Fischera. O zbývající tři finálová místa se podělili kandidáti KSČM, Soukromníků a třetí z úspěšnějších prezidentských kandidátů Marek Hilšer, jenž kandiduje za své hnutí. O budoucím uspořádání horní komory tak může rozhodnout i to, zda a ke které frakci se připojí senátoři bez politické podpory nebo ti, kteří kandidují za menší uskupení.
Takto by vypadalo složení Senátu, pokud by v 1. kole zvítězil kandidát s největším počtem hlasů. Rozdělení do senátních klubů odráží současnou situaci, noví senátoři jsou zařazení podle odhadů redakce.
Zajímavé souboje
Výsledky prvního kola, v němž získali nejméně dvě pětiny hlasů, staví do role favoritů prezidentské kandidáty Marka Hilšera a Pavla Fischera v Praze, podnikatele Ladislava Faktora na Českobudějovicku a místopředsedu Senátu Jaroslava Kuberu (ODS) na Teplicku. Se ziskem alespoň třetiny hlasů první kolo vyhráli rektor Mikuláš Bek (za STAN) v Brně, starostové Petr Vícha (ČSSD) na Karvinsku, Herbert Pavera (TOP 09) na Opavsku a Patrik Kunčar (KDU-ČSL) na Zlínsku, primátor Raduan Nwelati na Mladoboleslavsku a starosta Jaroslav Zeman na Jablonecku (oba ODS) a ředitel zoo Přemysl Rabas (za Senator 21) na Chomutovsku.
Velmi těsný byl v prvním kole souboj šéfa lidovců Pavla Bělobrádka a exministra kultury Daniela Hermana s jejich soupeři z ODS - policejním exprezidentem Martinem Červíčkem a starostou Havlíčkova Brodu Janem Teclem. Jednoznačného favorita nemají ani souboje na Šumpersku, Domažlicku nebo v Praze 8.
Nejnižší volební účast v historii ČR15,4 Parlamentní (do Senátu; 2. kolo) 2016 16,7 Parlamentní (do Senátu; 2. kolo) 2014 18,2 Do Evropského parlamentu 2014 18,4 Parlamentní (do Senátu; 2. kolo) 2004 18,6 Parlamentní (do Senátu; 2. kolo) 2012 zdroj: ČTK |
Výsledek voleb bude záležet na tom, kolik voličů se padesátce finalistům podaří přilákat do volebních místností. Ve finále bývá účast nižší až o polovinu v porovnání s prvním kolem a kandidáti nezřídka dostávají méně hlasů, než kolik jich měli v úvodním kole. A právě poslední senátní volby, tedy druhé kolo před dvěma roky, se zapsalo do historických tabulek nejnižší účastí v historii samostatné České republiky.
Dnes a zítra má možnost hlasovat 2,55 milionu voličů. Hlasovací lístky dostanou až ve volebních místnostech, v poštovních schránkách by je hledali marně. Upozornila na to i místopředsedkyně Českého statistického úřadu Eva Krumpová. Stejně jako v prvním kole by lidé neměli zapomenout na doklad kvůli ověření totožnosti volební komisí.
