Radar je zařízení, které zobrazuje objekty dost velké a dost blízko na to, aby si jich všiml. Nevidí přitom prostor „za horizontem“ nebo těsně u země.
V symbolickém smyslu to platí i v médiích. Za trojicí veřejně známých a nyní nejvíce medializovaných uchazečů o Pražský hrad - Milošem Zemanem, Michalem Horáčkem a Jiřím Drahošem - je nejméně sedm jmen, která tento zájem deklarují. Společné mají to, že je veřejnost prakticky nezná.
Nemožnost prorazit?Rok od roku je pro kandidáty snazší než kdy dříve dostat se do povědomí, protože média už nejsou výlučnými nositeli informací a těžiště pozornosti lidí se přesouvá k sociálním sítím. (Existuje rovněž názor, že se síla tohoto trendu přeceňuje.) Více než dříve tak záleží na uchazečích a na jejich organizační zdatnosti, schopnosti vést tým a možnosti vložit do kampaně dost prostředků. Zkrátka na tom, zda sestaví týmy, které jim kampaň „rozjedou“. Ani tak se ale kandidáti neobejdou bez lokálních pomocníků, kteří jim pomohou v regionech. |
Není příliš divu, lidé ještě nedávno nepoznávali ani zmíněného Jiřího Drahoše, bývalého šéfa Akademie věd (více zde), kterému podle průzkumu agentury Median patří třetí příčka se slušným startem na úrovni 17 % (více zde).
Známost je přitom klíčová věc: bez podpory politiků (20 poslanců či 10 senátorů) je pro kandidaturu zapotřebí 50 tisíc podpisů občanů, kteří připojí čísla občanských průkazů nebo cestovních pasů. Proti předchozí volbě v roce 2013 je to ztěžující podmínka, na druhou stranu je na sběr podpisů dost času.
Jenže jak má uchazeč získat podpisy, když ho skoro nikdo nezná? A jak se má stát známým, když se o něm nepíše, protože nemá podpisy ani procenta v průzkumech? Kruh se uzavírá.
Není bez zajímavosti, že zatím kampaň a sběr podpisů nezahájila žádná žena. Na rozdíl od minulé volby, kdy o Hrad usilovaly Jana Bobošíková, Táňa Fischerová a Zuzana Roithová.
Kdo se tedy uchází o hlasy a zatím o něm není příliš slyšet?
Hilšer Do půl těla za Ukrajinu a Krym
Zřejmě nejdále s kampaní je lékař a aktivista Marek Hilšer (rozhovor s ním najdete zde). Zprovoznil seriózně vypadající webové stránky, zahájil sběr podpisů - má jedenáct podpisových míst, zejména v Praze, a jeden petiční stánek. Jeho facebookový profil v době psaní článku sledovalo 4 950 lidí.
Hilšer zastává liberální názory. V minulosti jako lékař pracoval pro humanitární organizaci ADRA, pořádal protesty proti Topolánkově vládě (ohledně privatizace nemocnic), ministru školství Josefu Dobešovi (kvůli akademickým svobodám) a proti prezidentovi Zemanovi (kvůli postoji k Ukrajině a anexi Krymu; tehdy se na tiskové konferenci vlády svlékl do půl těla).
Hilšer je také podle Google Trends z nynějších outsiderů nejznámější - trochu paradoxně zejména v počtem obyvatel malém Libereckém kraji.
Štogl „Spojím vás metodou cukru a biče“
Na zcela opačném pólu stran příprav pak je někdejší šéf kabinetu vlády Jiřího Rusnoka Karel Štogl. Ten svou kampaň ještě vůbec nezahájil, pouze oznámil, že tak učiní v červnu (psali jsme zde). Pikantní je, že zatímco Rusnokův kabinet žil jen díky podpoře prezidenta Miloše Zemana (nezískal důvěru Sněmovny), Štogl nyní deklaruje ambici Zemana porazit.
„Cítím se na vrcholu svých fyzických a duševních sil a myslím si, že mám velkou šanci v prezidentských volbách uspět. Mám schopnost lidi spojovat a dostat z nich metodou cukru a biče to nejlepší, co v nich je,“ řekl Štogl serveru Neovlivní.cz. Tvrdí, že v době internetu a sociálních sítí není třeba vést drahou kampaň.
To je ale trochu odvážné tvrzení. Sociální sítě byly značně rozvinuté už před pěti lety - a úspěšnost kandidátů v prvním kole volby poměrně zřetelně korelovala s tím, kolik peněz do kampaně vložili. Čtyři nejnákladnější kampaně vedli čtyři nejúspěšnější kandidáti - Miloš Zeman, Karel Schwarzenberg, Jiří Dienstbier a Jan Fischer. Pátý Vladimír Franz s „nízkonákladovou“ kampaní dalece zaostal.
Toman „Jsem konspirační teoretik“
Dokladem toho, že volby přitahují i lidi se značně radikálními postoji, je ohlášená kampaň Josefa Tomana. Muž, který sám sebe označuje za konspiračního teoretika, byl už v minulosti aktivní například v odporu proti umístění amerického radaru do Brd.
Mají šanci něco změnit?Dle výsledků průzkumů se zdá, že šance všech zájemců o Hrad, o nichž píšeme v tomto článku, jsou velmi nízké. Nicméně pokud kdokoliv z nich získá 50 tisíc podpisů - připusťme to jako teoretickou možnost - může někomu ze silných kandidátů ubrat procenta. A způsobit tak například to, že Miloš Zeman nezvítězí v prvním kole, nebo rozhodnout souboj mezi Michalem Horáčkem a Jiřím Drahošem. Alespoň tak vypadá současný teoretický pohled na preference uchazečů o Hrad. |
Jeho program stojí na varováních před „nacistickým projektem EU“, takzvaným chemtrails (o této konspirační teorii čtěte zde), vlastizrádci (například v kritice údajného předání české brigády pod německé velení - o tomto hoaxu jsme psali zde) či o genocidě českého národa do roku 2040, kterou je - shodou okolností - poslední šance zastavit v období českých prezidentských voleb.
Neschází varování před migranty a islámem (ale vymezuje se i proti Miloši Zemanovi), politiky nazývá chátrou, státní správu protektorátem horším než v letech 1939-1945 a zároveň označuje ČR za kryptofašistickou republiku.
Sládek Ikona republikánů z 90. let
Ještě v roce 1996 získalo Sdružení pro republiku - republikánská strana Československa ve sněmovních volbách osm procent a vypadalo jako jasná volba lidí s kritickým pohledem na polistopadový vývoj, NATO, Romy a vůbec politický establishment. O dva roky později ale republikáni propadli a z politické mapy prakticky zmizeli.
Léta se někdejší předseda strany Miroslav Sládek pokouší o comeback. Prezentuje se webem s moderním vzhledem, tématy ale cílí na republikánskou klasiku - tedy kritiku celé polistopadové éry včetně Miloše Zemana, ČSSD i Andreje Babiše, ale i předchozích vládnoucích stran. A opakuje své tradiční karty: referendum o členství v NATO, trest smrti, referenda, snížení daní a víc peněz pro „slušné lidi“.
Sládkovy prezidentské petiční archy obsahují volné pole s rokem volby - zřejmě se počítá s tím, že je sběrači podpisů vyplní ručně. Hlasitých radikálních kritiků poměrů ale už je více, zřejmě i proto se loni někdejší parlamentní politik potýkal s malým zájmem lidí o jeho mítinky. Jeho facebookový profil sleduje 16 tisíc lidí.
Frajbiš Světelný meč na zastřelení špionů a imigrantů
„Tímto mečem zastřelím všechny ty špiony, který nás tady otravujou, ty imigranty,“ káže z videí na YouTube muž, představující se jako bývalý učitel a sportovec Miroslav Frajbiš a mává dětským světelným mečem ze sci-fi ságy Hvězdné války.
Ta videa vypadají trochu jako parodie, snad až na první - a na poměrně lákavé - internetové stránky. Na sociálních sítích se rozvinula debata, zda Frajbišova kampaň není jen propracovaným žertem dosud neznámých vtipálků. Leccos tomu nasvědčuje, například koncentrace prvosignálových sdělení přítomných v kampaních radikálních uchazečů o Hrad.
Kdo je to?Stránky Miroslava Frajbiše jsou napsané na jeho jméno a na adresu v Branžeži, která mu podle katastru nemovitostí skutečně patří. Je na ní moderní domek, pozemek podle programu Streetview střeží kamery a samostříly. Ve Výzkumném ústavu 060 pracovat zřejmě mohl, uvádí i reálně existující školy. Facebookový profil (tisíc sledujících) je vedený zkušeně, fotografie na jeho webu jsou profesionální. Na internetu nicméně prakticky nejde narazit na jedinou významnější stopu osvětlující Frajbišovu minulost před oznámením kandidatury. |
I Frajbiš (nebo „Frajbiš“) se označuje za muže z lidu, který si nejde nakrást, pije pivo, nepustí do země zakuklence, zvýší důchody, zařídí vítězství v hokeji na olympiádě a otevře bránu Blanickým rytířům. Výtku o ruské trikoloře na kravatě odráží žertem, že při pohledu odspoda je česká.
Redakce iDNES.cz Frajbišovu kampaň přes jeho stránky oslovila s dotazy. Přes e-mail dorazila odpověď, že Frajbiše ke kandidatuře motivuje to, že „téměř každý Čech bere mrzký peníz a lidé přistoupili na to, že se s tím všichni musíme smířit“. A že chce znovu vyhrát olympiádu a „aby si z nás v EU nedělali pouze srandu a neposílali nám sem k jídlu odpad“.
Za poslední dva týdny prý lidé Frajbiše začali poznávat na ulicích, debatují s ním o ČR a například Fortuna si na něj umožňuje vsadit. Frajbiš to přisuzuje „velké a lehce kontroverzní kampani na sociálních sítích“. Své šance označuje za „doslova obrovské“, v kampani hodlá využít peníze - jak říká - z prodeje zděděných pozemků, za které prý utržil „desítky milionů“.
Ke sběru podpisů chce nasadit nejméně stovku dobrovolníků - a nerozhodí ho ani námitka, že ho lidé neznají. „Za nějakou dobu budu jeden ze známých kandidátů,“ mávne rukou muž, označující se za „vyslance lidu“.
Chaloupka Prozápadní „véčkař“ proti politické korektnosti
S prokázáním své existence nemá problém bývalý poslanec Věcí veřejných Otto Chaloupka. „Chci občanům ČR dokázat, že to, co z naší země udělali poslední dva prezidenti a s nimi hlavně levicové vlády, není nevratný krok, že je možné změnit směr a zařadit ČR mezi rozvinuté západní země, kde vláda neovládá lid, ale lid úkoluje a kontroluje vládu,“ plánuje, jak by lidem vrátil sebevědomí a pocit hrdosti na sebe a svou zem.
Chaloupka podle svých slov už zahájil sběr potřebných 50 tisíc podpisů, oslovuje exkolegy a podporovatele, poskytl rozhovor internetové televizi DVTV. Zprovoznil webové stránky, na Facebooku ho sleduje asi dva tisíce lidí.
Kampaň plánuje Chaloupka nenáročnou, opřenou o sociální sítě, s náklady maximálně v řádu desítek tisíc korun. „Nemám a nehledám žádné sponzory, jimž bych musel být zavázaný a kteří by mne v pozici prezidenta ovlivňovali,“ řekl iDNES.cz. Prezident, který se zodpovídá komukoliv jinému než svým občanům, je podle něj pro zemi nebezpečný.
Chaloupka říká, že spoléhá na přemýšlivé voliče, kteří budou více vážit, komu dát svůj hlas, a prostudují si kandidáty víc než jen povrchně. „Nemusím, v žádném případě nechci a nebudu vymýšlet, čím voliče oslovit, na co bude slyšet co největší množství lidí,“ tvrdí muž, který v roce 2012 plošně označil romskou komunitu za parazity. Hraničních výroků měl více, dostal za ně podmínku (více zde), sám ale říká, že jen pojmenovává věci pravými jmény.
Zároveň se ale hlásí k prozápadnímu směřování země, k plnění závazků ČR vůči Severoatlantické alianci a k tomu, že je třeba na Hrad vrátit důstojnost. „Moje názory jsou dlouhodobě pevné, doložitelné mou činností ve Sněmovně a v Radě Evropy, jejich stálost na mém blogu a konečně i v médiích, v čemž je moje velká výhoda,“ věří Chaloupka.
Sládek „Rozešel jsem se s týmem, mám závazky k lidstvu“
Kromě Miroslava Sládka se prezidentských voleb plánuje zúčastnit ještě jeden muž tohoto příjmení: podnikatel Igor Sládek (více zde). „Mou motivací je viditelná neschopnost, nezájem či obava většiny kariérních politiků poprat se s velkými výzvami dnešní doby na domácí, evropské i celosvětové úrovni,“ řekl Igor Sládek iDNES.cz.
Sládek upoutal pozornost celostránkovými inzeráty v MF DNES. Trochu v nich ale nedodržel slovo - například sliboval svou vizi, co udělat se zdravotnictvím, ale místo toho jen požádal čtenáře, aby mu posílali peníze. To se zatím podle Sládkova transparentního účtu (na který nevede odkaz z jeho webu) neděje. Sládek přitom avizoval ambici vybrat sto milionů korun, přestože dle zákona může celkem ve volbách využít nanejvýš 50 milionů.
Sládek sází na euroskepticismus (prosazuje například vytvoření víceméně středoevropského uskupení Centrál) a zejména kritiku migrace, tedy otázku, v níž mu i politici jako Miloš Zeman přijdou málo razantní. Jeho kampaň vlastně stojí na webových stránkách a sociálních sítích. Jenže jeho facebookový profil sledovalo v době psaní tohoto článku pouhých devět lidí.
Sládek se navíc v uplynulých 14 dnech podle svých slov rozešel se svým realizačním týmem - jednak prý proto, aby celou „intenzivní a cílenou kampaň“ směřoval až na finále, kdy jeho soupeři „budou řádně unaveni vzájemným okopáváním a délkou zápasu“, zadruhé kvůli podnikatelskému projektu v USA, kde má „závazky ke kolegům a celému lidstvu, neboť důsledky tohoto projektu značně ovlivní ekologii a ekonomiku naší planety“.
Není to jediný náznak, jak moc si Sládek věří: „Žádný ze současných kandidátů plně nenaplňuje moji představu budoucího prezidenta této země v naší komplikované době. Ani pokud byste vzali od každého z nich jen to dobré, neposkládáte to, co tato funkce dnes potřebuje. Myslím si, že takové kvality a zkušenosti mám zatím pouze já,“ řekl iDNES.cz.
Závěrem uvedl, že se dosud nemohl a příliš nechtěl představovat, protože není ochotný „si každé slovo v médiích platit, zatímco ostatní kandidáti dostávají obrovský prostor zdarma“. Tvrdí, že protože o něj média nejevila zájem, povede svou kampaň až na podzim. Jako „rychlý chirurgický řez“.
Prezidentský kandidát Sládek nevěděl, kdo je na Slovensku prezident:
13. června 2016 |
