V sobotu se volební účast kolem 11. hodiny dopolední pohybovala většinou kolem 10 až 15 procent, větší je jen výjimečně. V pátek přišla volit v průměru zhruba desetina oprávněných voličů, dnes chodí v některých okrscích hlasovat jen jednotlivci. Dnes mohou lidé rozhodnout o 25 senátorech do 14 hodin.
Volební účast v hlavním městě dosahovala dopoledne zhruba 13 až 16 procent, v Praze 8 někde až ke 20 procentům. Městské části dosud nehlásily komplikace. Pražané rozhodují o senátorech za obvody Praha 2, Praha 8 a Praha 12.
Vyšší zájem o senátorské volby hlásí volební obvod č. 53 Třebíč, kde o hlasy soupeří starostka Koněšína Hana Žáková (STAN) a notář Miroslav Michálek (ANO). V kulturním domě Račerovice byla volební účast 20,8 procenta. V obvodu Náchod přišla do 11:00 volit v náchodské Základní škole Staré Město čtvrtina voličů. V Hronově v základní škole dosáhla účast přibližně 25 procent, v Červeném Kostelci v základní škole 20 procent.
Druhé kolo senátních voleb mívá tradičně velmi nízkou účast. Zatím rekordně nízká byla právě před dvěma roky, kdy se naposledy obměňovala třetina horní komory. To přišlo hodit svůj hlas 15,4 procenta voličů. Nejméně na Mostecku, jen kolem deseti procent, nejvyšší na Praze 6, kde přišlo přes dvacet procent voličů.
Volí se celkem ve 4493 volebních místnostech. Je to o 260 méně než o minulém víkendu při prvním volebním kole, protože na Vsetínsku a v Praze 4 už byli senátoři zvoleni rovnou v prvním kole - Jiří Čunek a Jiří Drahoš.
Z původně přihlášených 236 uchazečů o 27 senátorských křesel postoupilo do druhého kola právě 50 kandidátů. Nejstarší kandidátce je 73 let, nejmladšímu kandidátovi je 40 let. Do druhého kola voleb postoupilo 40 mužů a 10 žen, uvedl Český statistický úřad (ČSÚ)
Hlasovací lístky pro druhé kolo senátních voleb lidé obdrží až ve volební místnosti. Ze dvou hlasovacích lístků vyberou v prostoru pro úpravu hlasovacích lístků pouze jeden, který nijak neupravují, jen ho vloží do úřední obálky. Tu následně vhodí do volební schránky. „Použití hlasovacích lístků z prvního kola voleb není možné a takový hlas by byl neplatný,“ upozornila místopředsedkyně ČSÚ Eva Krumpová.
Dnes budou volební místnosti otevřené jako při všech volbách do 14 hodin. Bezprostředně poté začnou okrskové volební komise sčítat a výsledky předávat Českému statistickému úřadu ke zveřejnění. Vzhledem k tomu, že se nepočítají žádné křížky, jen se sčítají počty lístků, výsledky se čekají velmi brzy, do dvou hodin po uzavření volebních místností.
Lidovci zřejmě vystřídají ČSSD
Letošní senátní volby jsou oproti jiným letům zajímavé. Hraje se totiž o změnu na postu nejsilnějšího senátorského klubu. Dosud nejsilnější ČSSD měla klub s 23 členy, ale po dnešku se může propadnout až na 12. Ve druhém kole má jen pět kandidátů, z nichž velmi blízko ke zvolení mají dva - šéf senátního klubu Petr Vícha na Karvinsku, který bojuje s jedinou komunistickou kandidátkou Miladou Halíkovou. V prvním kole ji porazil s velkým náskokem.
Za ČSSD v prvním kole vyhrála také dosavadní senátorka na Prostějovsku Božena Sekaninová, která obhajuje křeslo proti nezávislé kandidátce Jitce Chalánkové, bývalé místopředsedkyni TOP09.
Post nejsilnějšího klubu zřejmě převezmou lidovci. Dosud měli v klubu 16 senátorů, z nichž tři svůj mandát obhajují. Jedním z nich byl dosavadní zlínský hejtman Jiří Čunek, který vyhrál hned v prvním kole. Na Zlínsku má blízko ke zvolení dosavadní senátor Patrik Kunčar, který v prvním kole porazil kandidáta ODS Libora Lukáše.
Těžší to bude mít předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek na Náchodsku. Jeho souboj s bývalým policejním prezidentem Martinem Červíčkem byl velmi těsný. Bělobrádek vyhrál o 58 hlasů. Dalšími lidoveckými kandidáty jsou exministr kultury Daniel Herman v Chrudimi a šumperský starosta a dosavadní senátor Zdeněk Brož. Pokud by všichni vyhráli, lidovecký klub v Senátu by měl 18 členů a mohl by navrhnout svého šéfa horní komory.
Ten je nejvýše postaveným ústavním činitelem v zemi hned po prezidentovi. V případě prezidentovy indispozice má také právo hlavu státu zastoupit.
I proto už teď probíhají čilé námluvy, kdo se po volbách stane předsedou Senátu.
„Jde o jednu z variant, které se probírají. A v zásadě bych se tomu nebránil,“ přiznává Václav Hampl, někdejší rektor Univerzity Karlovy a současný nestranický senátor, který je členem lidoveckého klubu. Jeden z horkých kandidátů na tento post.
Jestli po osmi letech Milan Štěch skončí jako předseda Senátu, se vyjasní během příštího týdne.
