Od začátku projektu Otázka pro prezidenta jsme zájemcům o prezidentský post položili čtyři otázky: ptali jsme na vládní krizi, migraci a kvóty a udělování prezidentských milostí, na aktuální dění reagovala pak také aktuální - srpnová otázka.
Zněla takto:
Dokážete si představit, že byste jako prezident nejmenoval vítěze voleb premiérem? Co by vás k tomu vedlo?
Pokud se nestane nic mimořádného - bude nový prezident sestavením vlády vhodného člověka pověřovat až v roce 2021. Po říjnových parlamentních volbách tato povinnost ještě připadne současné hlavě státu. V prvním kole půjdeme nového prezidenta volit 12. a 13. ledna 2018 (psali jsme o tom zde).
Vybírejte odpověď, která se vám líbí nejvícHlasování vyhodnotíme ve čtvrtek odpoledne. Přineseme vám článek, ve kterém zveřejníme, komu patřila která odpověď a jakou míru souhlasu získala. |
Považovali jsme však za příhodné zeptat se uchazečů o prezidentský post, jak by si počínali, kdyby se v budoucnu kolem postavy lídra vítězné strany či hnutí dělo cokoli nestandardního.
Jedna taková situace může nastat už za necelé dva měsíce. Pokud poslanci vydají k trestnímu stíhání předsedu hnutí ANO, které předvolební průzkumy favorizují, může být nejvážnější adept na post premiéra Andrej Babiš v době těsně po volbách již trestně stíhán.
Prezident obvykle pověřuje sestavením vlády právě lídra vítězné strany. Ústava mu to však nenařizuje, může zvolit kohokoli, u něhož důvodně předpokládá, že jím navržení uchazeči na posty jednotlivých ministrů a kabinet jako celek bude schopen získat většinovou podporu Poslanecké sněmovny nutnou pro prosazování zákonů.
Stejně tak není zákonem stanovená lhůta, jak rychle musí nového premiéra jmenovat. Bohuslav Sobotka, který na své jmenování čekal historicky nejdéle - celých 95 dní - se už dříve neúspěšně snažil prosadit, aby prezident musel nového předsedu vlády jmenovat do 30 dnů od ustavující schůze sněmovny.
Účastní se osm adeptů. Přidal se Hannig
Čtvrtého kola projektu se zúčastnili (abecedně) vědec Jiří Drahoš, hudebník a producent Petr Hannig, lékař a aktivista Marek Hilšer, textař a podnikatel Michal Horáček, politik a podnikatel Otto Chaloupka, podnikatel Vratislav Kulhánek, byznysmen Igor Sládek a právník Karel Štogl.
Pravidla projektuPodle čeho se projekt řídí, jak postupuje redakce a k čemu se zavázali účastníci |
Už dříve účast v projektu z časových důvodů odmítl Miloš Zeman, bez odezvy v červnu zůstala také opětovná nabídka účasti pro předsedu SPR-RSČ Miroslava Sládka.
Stejně jako další případní vážní uchazeči o úřad prezidenta se oba budou moci zapojit v dalších kolech projektu, pokud by si svoji účast rozmysleli. Pole účastníků může i prořídnout, pokud někdo odstoupí, případně hrubě či opakovaně poruší pravidla projektu.
Vyhodnocení čtvrtého kola přineseme ve čtvrtek odpoledne. V těch uplynulých si nejlépe vedli Jiří Drahoš a Marek Hilšer, který v projektu zvítězil už dvakrát.
Otázka pro prezidenta - celkové průběžné výsledky
