Volba prezidenta bude krátce po volbách do Sněmovny, a tak je již nyní zřejmé, že se obě kampaně částečně prolnou. A pro oba lídry je důležitou okolností, že ještě před prezidentskou volbou to bude Zeman, kdo bude rozhodovat o tom, komu dá šanci sestavit vládu.
Zeman již v létě 2013 po pádu kabinetu Petra Nečase politikům demonstroval, že to nemusí být šéf strany s nejsilnějším zastoupením ve Sněmovně, když pověřil sestavením vlády ekonoma Jiřího Rusnoka. I když jeho kabinet důvěru nezískal, Zeman „natahoval“ jeho působení ve Strakově akademii a Sobotka čekal na jmenování své koaliční vlády až do konce ledna 2014.
„Nemůžeme vést válku na dvou frontách,“ řekl novinářům premiér Sobotka. Ačkoli jeho stranu čeká ještě s velkou pravděpodobností vnitrostranické referendum o tom, koho má ČSSD ve volbě podporovat, předseda vlády tak nepřímo dává najevo, že proti Zemanovi nepůjde nijak zvlášť natvrdo.
Velí mu k tomu zkušenost z minulé volby, před níž si strana chtěla vybrat kandidáta mezi Janem Švejnarem a Jiřím Dienstbierem. Ale když Švejnar couvl, nominovala senátora Dienstbiera. Vypadl už v prvním kole a před druhým již ČSSD podpořila bývalého předsedu Zemana.
Pro Sobotku je jasnou prioritou úspěch ve volbách do Sněmovny, a tak jako svého hlavního soupeře vidí Babiše. Navíc je pro něj osobně varováním to, že i kdyby se pokusil protlačit jako kandidáta někoho jiného, například ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka či šéfa odborů Josefa Středulu, část voličů ČSSD to stejně nebude akceptovat, protože preferuje Zemana.
„Část našich členů i voličů nechce jiného kandidáta, nemůžeme se snažit je naštvat,“ řekl člen užšího vedení strany. O vnitrostranickém referendu k výběru možného Zemanova soupeře chce Sobotka mluvit na jarním sjezdu ČSSD, ale jeho strana se musí ohlížet i na evidentně sílící spolupráci Zemana s Babišem, která může ovlivňovat i voliče při ve volbách do Sněmovny.
Naplno se blízkost, či pragmatické spojenectví prezidenta a lídra ANO, projevily nedávno ve Sněmovně. Začátkem prosince před poslanci Zeman mluvil o tom, že když se potvrdí letošní přebytek rozpočtu, zváží, že navrhne Babiše na Nobelovu cenu. „Ještě je prosinec, těch padesát pět miliard vykazovaného rozpočtového přebytku se může rozplynout. Počkáme si na leden, ale kdyby se nerozplynuly, již dnes vám sděluji, že pátrám po adrese nobelovského výboru,“ uvedl Zeman (více o vystoupení prezidenta Zemana ve Sněmovně čtěte zde).
Tento týden zase Zeman své spojenectví s Babišem demonstroval tím, že vetoval novelu zákona o střetu zájmů omezující členy vlády. Zemanův mluvčí Jiří Ovčáček dokonce uvedl, že když poslanci Zemana přehlasují a „lex Babiš“ potvrdí, obrátí se prezident osobně na Ústavní soud. Bude chtít, aby zastavil normu, která by zakázala členům vlády vlastnit média a jejich firmám ucházení o veřejné zakázky, investiční pobídky a nenárokové dotace (více o vetu zde).
Sobotka si nemůže dovolit rozzlobit skalní voliče ČSSD, z nichž mnozí inklinují k Zemanovi, ostrým střetem s prezidentem, ale Babišovou výhodou je, že Sobotka má u Zemana „vroubek“ ještě z prezidentské volby 2003. U Zemana je totiž na seznamu „27 zrádců“, kteří pro něj nehlasovali, a Zeman se pak na čas stáhl na Vysočinu. Teď už je skoro pět let na Hradě, ale nezapomíná.
Funguje to ale i opačně. Zemanovo nadbíhání šéfovi ANO je motivováno tím, že kdyby Babiš své peníze a plnou podporu hnutí věnoval jinému, vážně míněnému kandidátovi, mohla by to být pro prezidenta nepříjemnost. Například kdyby ANO do volby vyslalo ministra obrany Martina Stropnického, jehož Babiš opakovaně jako možného kandidáta také zmínil. Nikdy ale zároveň nevyloučil možnost, že se hnutí ANO postaví za Zemana. Stropnický sám také kandidaturu nevyloučil.
Zeman má tak hru o obhajobu mandátu na začátku roku 2018 rozehranou z jeho pohledu slibně. Pokud se nerozhodne znovu o mandát neusilovat třeba ze zdravotních důvodů, může těžit nejen z toho, že soupeři proti němu se zatím příliš nehlásí, ale i z taktického soupeření Sobotky s Babišem. Může totiž vyústit i v to, že se za současného prezidenta postaví obě nejsilnější strany. Zeman chce své rozhodnutí, zda bude znovu kandidovat, oznámit v březnu, přesně rok před tím, než uplyne jeho mandát na Hradě.
